Protihluková stěna podél železniční trati v Plzni

Protihluková stěna podél železniční trati v Plzni | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Betonové stěny u kolejí vadí. Nejsou tam, kde se radnice ozvaly

  • 185
Až tři a půl metru vysoké protihlukové betonové stěny vyrůstají v poslední době podél kolejí na trase Plzeň - Praha. Správa železniční dopravní cesty trať modernizuje. Zástupci města, architekti i lidé žijící v okolí trati vidí ve vysokých bariérách problém.

U stěn podél kolejí nejde jen o estetickou záležitost. Jsou těžko překonatelnou překážkou pro zásahy hasičů nebo záchranářů. Betonová koryta kolem vlaku ale vadí i cestujícím, kteří z oken nic nevidí. V místech, kde jsou stěny z průhledných materiálů se o ně zase zabíjejí ptáci.

Zástupci Plzně chápou stěny jako nutné zlo. Tam, kde se proti jejich vybudování postavili představitelé měst nebo obcí, však byly instalovány nižší, a tedy přijatelnější zábrany. Plzeň tak zřejmě doplácí na skutečnost, že se proti bariérám nikdo neozval.

Například bývalý starosta Stříbra Miroslav Nenutil už v roce 2006 dokázal Správu železniční dopravní cesty přimět, aby u města byly stěny sníženy pod úroveň oken vlaku.

A malá obec Tetčice u Brna si v roce 2013 prosadila instalaci clon vysokých jen necelý metr. Ty pak dokonce získaly cenu poroty v celostátní soutěži Česká dopravní stavba roku 2013.

Ředitelka útvaru a koncepce města Plzně Irena Vostracká se domnívá, že se vysoké stěny v Plzni staví mimo jiné proto, že projekt byl projednán v době, kdy se o jiným možnostech nevědělo. Není si jistá, zda je možné žádat nižší stěny dodatečně.

„Je to spíš o dohodě a ochotě. Už to není možné vyžadovat,“ říká. Vostracká přitom tvrdí, že například její organizace je velkým nepřítelem protihlukových stěn.

„Mají negativní vliv na vzhled města a mikroklima v jejich okolí je nepříjemné. Pokud bydlíte někde za zdí, pak je to vždycky špatně,“ zdůvodňuje. Ředitelka se domnívá, že je otázkou času, kdy si lidé vynutí nižší stěny podél kolejí.

Chybí tlak, aby se vysoké stěny nestavěly

Náměstek primátora Pavel Šindelář z ODS tvrdí, že problematiku protihlukových stěn je třeba řešit už při projednávání projektu. „A to se nestalo,“ uvedl.

Na možnost dodatečného prosazování jejich snížení se dívá skepticky. „Pak by nám mohli říct: ,Dobře, ale tak to zaplaťte.’ “

Architekt Jan Toman pokládá vysoké betonové stěny za značný problém hyzdící okolí.

„Ale asi chybí tlak z venčí, aby se nestavěly. Naopak je asi tlak na to prostavět fůry betonu. Ve městě jsou vysoké stěny průšvih a zástupci radnice by měli jednoznačně říct, že to tady nechceme a že to tady být nesmí,“ konstatoval.

V Plzeňském kraji Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) testovala nízké, necelý metr vysoké protihlukové stěny vyvinuté společností ŽPVS ve Šťáhlavech už v květnu v roce 2012. V roce 2013 si jejich vybudování po dlouhém boji s úřady prosadila obec Tetčice na Moravě.

Mluvčí SŽDC Marek Illiaš i dnes mluví o tom, že se nízké stěny stále zkoušejí.

„Testování je dlouhodobá záležitost, clony se zkoušejí během všech ročních období, zvuk se jinak šíří, když napadne sníh, nebo jsou listy na stromech. K výsledkům se také vyjadřuje Drážní úřad a kvůli bezpečnosti při zasahování během nehod na železnici například také hasiči. Nakonec musí mít clony vystavenu certifikaci pro používání v drážním provozu,“ sdělil Illiaš.

SŽDC připouští, že účinnost nízkých clon je poměrně vysoká a uvažuje, že je v budoucnu ve vhodných případech bude používat. Jaroslav Doubrava, zástupce ŽPVS, která clony vyrábí, řekl, že nízké clony jsou schválené a jejich použití prakticky nic nebrání.

„Je otázka, zda poptávka ze strany SŽDC bude a zda bude projektantům říkat, že by tyto clony chtěla uplatňovat,“ řekl Doubrava.

Dodal, že nízké protihlukové clony lze snadno doplňovat hlavně podél jednokolejných tratí. U dvoukolejných je zapotřebí, aby byly i mezi kolejemi, což se ale při celkové modernizaci trati dá podle Doubravy vyřešit.

Ve Stříbře už před 10 lety dokázali uhájit zábrany jen pod okna

Náměstek primátora pro dopravu Petr Náhlík z KDU-ČSL odhadl, že územní rozhodnutí pro stavby spojené modernizací železniční trati pochází z roku 2008 a po něm se zřejmě protihlukové stěny řešily při projednání stavebních podmínek.

Domnívá se, že pokud jsou už vydaná územní rozhodnutí a stavební povolení, už je nikdo za město nenapadne. Jediné, co by podle Náhlíka ještě bylo možné, je vést se zástupci SŽDC debatu o použití nízkých clon.

„S tím nemám problém. Ale může to narazit na jejich vnitřní předpisy,“ uvedl Náhlík.

Jak je možné prosadit snížení navržených vysokých stěn, už v roce 2006 zjistil tehdejší starosta Stříbra a nynější senátor Miroslav Nenutil z ČSSD.

„Tehdy jsem při jednání se zástupci SŽDC argumentoval, že když lidé sedí za tím vysokým monstrem, dívají se místo na město jen do betonu. Řekl jsem jim, že stěny budou maximálně do výšky spodního okraje oken vagonů. Splnili to,“ prohlásil.

Senátor řekl, že stavby tři a půl metru vysokých stěn pokládá za výsledek působení „betonové lobby“. Nenutil ovšem zároveň tvrdí, že dohadování se SŽDC nevyžadovalo extrémní úsilí.

„Konaly se pravidelné konzultační schůzky, při kterých jsme to připomínkovali. Samozřejmě, že to nejprve nechtěli udělat, ale pak couvli,“ řekl Nenutil.