Kryt v někdejší železniční poliklinice ve Švihovské ulici, kterou převzal řetězec Agel, slouží jako zasedací místnost a posilovna pro zaměstnance. Není tu ale telefonní signál.
„Nechceme kryt rušit, i když nás údržba stojí peníze navíc a obnáší to i pravidelné kontroly úředníků magistrátu,“ řekl ředitel polikliniky Jiří Fojtík.
Údržba krytu pod poliklinikou spočívá například v pravidelném promazávání kliky ruční klimatizace, která by byla potřeba v krizových situacích bez elektřiny.
„To pak musí nastoupit siláci a vhánět sem vzduch ručně,“ popisuje Fojtík a ukazuje i suchá WC, která musí být k dispozici pro případ, že by byl nedostatek vody.
Kryty jsou i ve 2. a 4. Základní škole, děti tady mají tělocvičny.
Další úkryty stále fungují ve Fakultní nemocnici v Plzni. „Nemocnice má k dispozici šest stálých tlakově odolných úkrytů pro zajištění kolektivní ochrany zaměstnanců a pacientů,“ uvedla mluvčí Gabriela Levorová.
Podle jejích slov by se sem lidé mohli ukrýt po vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu. Podle vyhlášky o ochraně obyvatelstva jsou kryty FN využívané i pro cvičení a nácviky, pro ukázky a výuku žáků základních a středních škol, pro krátkodobou evakuaci při narušení bezpečného prostředí nemocnice nebo pro logistické potřeby špitálu.
„Funkčnost krytů je pravidelně kontrolována zástupci plzeňského magistrátu,“ připomněla Levorová.
Kryt v poliklinice |
Podle vedoucí odboru krizového řízení plzeňského magistrátu Petra Lišky je však většina krytů v soukromých domech a majitelé často žádají o jejich kolaudaci k jinému účelu. „Pokud nás majitel požádá, abychom dali souhlas k rekolaudaci, tak jej v souladu s koncepcí státu dáváme,“ popsal Liška.
Plán ochrany obyvatelstva do roku 2020 totiž krytům v soukromých domech nepřikládá výraznější význam. To ale podle Lišky neznamená, že se lidé ve chvílích nebezpečí nebudou mít kam schovat. V evidenci magistrátu totiž dále zůstávají například sklepy domů, které jsou vhodné k vybudování improvizovaného bunkru.
Petr Liška je zároveň příznivcem toho, aby kvalitní kryty odolávající nejen jaderné hrozbě, ale i bombám či smrtícímu plynu, zůstaly zachované.
