Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

S amnestií nesouhlasím, i když mi dala svobodu, říká domácí vězeň

  • 12
Překvapivý názor zastává živnostník z Plzeňska odsouzený na rok domácího vězení, které mu amnestie zkrátila o čtvrtinu. Nesouhlasí s ní a vadí mu, že v jejím textu chybí klauzule, že se pardon nevztahuje na korupční činy. "Kdybych nebyl ženatý, asi bych proti amnestii podal odpor," míní.

Předloni sedl opilý do auta a cestou domů srazil a vážně zranil chodce. I když soudce loni na jaře připustil, že by ho mohl poslat do vězení, účinnější podle něj je v tomto případě domácí trest. "Je to výhodnější i pro poškozené, protože odsouzený nepřijde o práci a může vydělávat na odškodné," vysvětlil soudce.

MF DNES v úterý s mužem mluvila. "Když jsem poprvé slyšel o amnestii, v prvním momentě jsem byl rád. Na druhé straně ale vím, kdo mi ji dal, a ten důsledek mě štve. Kdyby aspoň v amnestii byla klauzule, že se nevztahuje na korupční činy. Kdybych nebyl ženatý, asi bych z politického hlediska podal proti amnestii svého případu odpor," uvažuje nyní živnostník, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

Když zpětně hodnotí posledního tři čtvrtě roku, potvrzuje, že domácí vězení je skutečně trestem, i když se to nemusí někomu zdát.

"Ještě před soudem jsem byl na probační a mediační službě, kde mě informovali o všech možnostech. Já byl v takovém stavu, že už dva měsíce před jednáním jsem večer ani o víkendech nikam nechodil. Byl jsem ze všeho vyděšený, byla to moje první taková zkušenost. Po rozsudku jsem několikrát potřeboval jít do práce i o víkendu. Dopředu jsem volal kurátorovi, kde přesně dělám, od kolika do kolika hodin tam potřebuji být, aby si mě tam mohli kdykoli zkontrolovat," dokládá muž přísnost trestu.

Navíc probační úředníci ho v době, kdy měl soudem nařízeno být doma, kontrolovali skutečně namátkově. Někdy u jeho dveří zvonili každý den, pak se třeba týden neobjevili, další kontroly byly třeba hodinu dvě po sobě.

"Je to velké omezení, protože člověk nikam nemůže. Kdyby domácí vězení mělo trvat třeba dva roky, na rovinu řeknu, je to už na hlavu. Naštěstí mám hodně koníčků, které se dají doma dělat, a pak v bydlišti i zahrádku, takže i tam můžu něco udělat. Ale nedokážu si představit, že bych bydlel v paneláku, to by se rovnalo opravdovému vězení," je znát úleva v hlase muže.

Je ale přesvědčený, že lidé, kteří skončí v kriminále, by si na svůj pobyt v něm měli minimálně vydělat.

Muž z Plzeňska patří mezi lidi, kterým amnestie zahladila trest, ale zákaz sednout za volant u nich platí i nadále. "Všem nyní do rozhodnutí pro jistotu píšeme, že na zákazy činnosti se amnestie nevztahuje a jsou i nadále v platnosti," objasnil situaci u podobných případů předseda Okresního soudu Plzeň-jih David Protiva.