Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přeštické černostrakaté prase učarovalo gurmánům, milují jeho křehké maso

  9:22aktualizováno  9:22
Přeštické černostrakaté prase se od roku 1992 chová jen kvůli záchraně genů. Kulináři ale na jeho prorostlé maso nedají dopustit a shánějí ho, kde se dá.

Přeštické černostrakaté prase. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Prase zvané Přeštík stále chovají například v Žihelském statku. „Toto plemeno má totiž speciální vnitřní protučnělost svalových vláken, kulinářské vlastnosti masa jsou proto daleko lepší než z konvenčního evropského prasete, které se chová v celé Evropské unii včetně tuzemska,“ popsal ředitel Žihelského statku Miloslav Vaňourek.

Maso přeštického černostrakatého prasete oceňuje i plzeňský šéfkuchař Jan Leitl, který vymýšlí jídelníčky v několika restauracích.

„U Přeštíka tuk prorůstá svalovinou jinak než u standardního prasete, maso je pak křehčí, šťavnatější a má výrazně lepší chuť. Je škoda, že se z něj víc nevaří, ale propagace není bohužel tak silná,“ posteskl si Leitl.

Maso se podle něj sehnat dá. Ovšem ceny jsou poměrně vysoké. „Když je něčeho na trhu málo, ceny jsou vyšší a restaurace, které chtějí co nejvíce stlačit cenu jídel, si použití Přeštíka rozmýšlejí,“ podotkl šéfkuchař.

Na strakáče jako zboží pro lepší restaurace vsadili i Žihelští. Z celkem 650 prasnic jich 60 rodí Přeštíky. Výrobce pak maso dodává firmě, která zásobuje významné pražské hotely.

„Dodáváme tam zhruba šedesát vepřových půlek týdně, ve finále počítáme se stovkou. Cena masa pro pražské eurohotely je někde jinde, než když prodáváme ostatní naši produkci,“ popsal Vaňourek.

I když se černostrakaté prase nedaří kvůli nižší výtěžnosti uplatnit na běžném trhu, Žihelští se ho nechtějí v žádném případě zbavit. „Chceme, aby to byl segment, který nás zviditelní na trhu a který bude nápomocný k tomu, aby celková ekonomika statku vycházela lépe,“ popsal Vaňourek.

Přeštické prase

  • Před rokem 1850 se na Plzeňsku chovalo prase staročeský štětináč. Kvůli zvýšeným nárokům na produkci se začala dovážet nová plemena z Anglie a Německa. Křížením vzniklo přeštické prase.
  • Od roku 1928 se do chovů zavádělo jen bílé ušlechtilé plemeno a chov přeštického byl potlačován.
  • Chov černostrakatých kanců byl povolen do roku 1936. I poté byl udržován, ovšem tajně.
  • Od roku 1952 probíhala záchrana přeštických prasat. Regenerace křížením se zahraničními plemeny skončila v roce 1964 uznáním přeštického prasete jako samostatného plemene.
  • Od roku 1992 se chová jen kvůli záchraně genů.

Pokrmy z Přeštíka připravují v Plzni jen některé restaurace. Podle Leitla si na něm lidé mohou občas pochutnat v restauraci Dvanáctka, U Salzmannů či v hotelu Continental. Na kulinářské speciality z Přeštíka sází i přeštická restaurace s výstižným názvem Přeštická svině.

„Pokud si chce Přeštíka některý z gurmánů připravit doma, musí zapátrat a dojet si pro něj na specializovanou farmu,“ poradil Leitl.

Z těch větších je to vedle Žihle i Zemědělské družstvo Mladotice. K většímu rozšíření prorostlého plemene má sloužit i Klub chovatelů přeštických prasat založený v roce 2013.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.