Procházka podél řeky Střely z Mladotic do Rabštejna patří k nejpřitažlivějším výletům, které se v kraji nabízejí. Do budoucna to tak ale být nemusí. Má tu vzniknout přehrada s plochou 379 hektarů, což je jen o trochu méně, než mají Hracholusky.
V Plzeňském kraji je vytipováno celkem deset území pro budování přehrad, které mají pomáhat v boji proti suchu i jako ochrana proti povodním.
Možnost zatopit turisticky cenné území je součástí takzvaného Generelu území chráněných pro akumulaci povrchových vod, který má na svých internetových stránkách ministerstvo životního prostředí. A právě na zlepšení kvality vody a protipovodňová opatření má jít v příštích šesti letech z evropských fondů přes 21 miliard korun a možná ještě víc.
Plánované přehrady v krajiKladruby - mezi Kladruby a Brodem u Stříbra na Úhlavce (306 ha) |
Pravděpodobnost, že se některé projekty léta existující jen na papíře opravdu uskuteční, teď výrazně vzrostla. Ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO plánuje předložit s ministerstvem zemědělství a vnitra do konce září vládě klíčovou strategii pro boj se suchem.
Ne všude se ale opatření setkají se souhlasem místních. „Nedostatek vody hrozí, to já chápu. Také chápu, že se většina míst bude vzniku přehrad bránit. Pokud zodpovědní činitelé místo při řece Střele vyberou, je mi jasné, že s tím asi nic neuděláme. Ale jde nám o to, aby to pečlivě zvážili a neinvestovalo se jen proto, že máme peníze z Evropské unie,“ říká starosta Mladotic Zdeněk Slach.
Vodohospodáři potvrzují, že je třeba v mnohem větší míře než dosud zadržovat vodu v krajině. „My přitom děláme pravý opak,“ vysvětluje šéf plzeňské pobočky Povodí Vltavy Miloň Kučera. Podle něj se voda z Česka naopak co nejrychleji pouští za hranice.
„Zpevňujeme koryta, zrychlujeme odtok, místo abychom ho zpomalovali, abychom vodu v krajině udrželi. To, co nám vodu v krajině udrží, je i výstavba nádrží, které by měly mít do budoucna funkci nejen protipovodňovou, ale měly by sloužit i k zásobování vodou,“ doplnil Miloň Kučera.
Vznikat by měly nové rybníky či protipovodňové zdi
Problémy s vodou jsou dobře známé, a nejde jen o ničivé záplavy, které kraj prožil v posledním desetiletí. Letos je naopak třeba jisté, že se kvůli suchu, způsobenému i nedostatkem sněhu minulou zimu, nebude lovit rybník Hnačov u Horažďovic.
Sucho zde poznamenalo i letošní rekreační sezonu. Rybník se totiž úplně nenaplnil a kvalita vody pro koupající byla kvůli tomu horší.
Potíže s nedostatkem vody v každodenním životě pociťují například obyvatelé Osvračína u Horšovského Týna, kde začnou stavět nový vodovod. V období sucha se totiž část obce musí spolehnout na zásobování vodou z obecních studní.
„Na vodovod ale neexistují žádné dotace. Ty platí jen pro ty obce, které s tím budují i čističku a kanalizaci,“ vysvětlil starosta. Obec proto podle něj musí zaplatit 20 milionů korun ze svých peněz a z úvěru.
Nejde ale jen o budování přehrad, čističek a vodovodů. Vznikat by měly nové rybníky, suché poldry, protipovodňové zdi, peníze mají jít do oprav a odbahnění starých rybníků a nádrží.
