"Dlouho jsme o stavbě jednali a projekt se přepracoval. Dobrali jsme se k nějakému řešení, které jsme považovali za přijatelný kompromis ke krajinnému rázu," vypráví Tomáš Hlavatý, říká náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava.
"Nakonec jsme ale zjistili, že tam roste přesně to, s čím jsme nesouhlasili. A dokonce bych řekl, že současná podoba toho domu je ještě horší než ten původní projekt," tvrdí Hlavatý.
Architekt Václav Hodan si bez dohody se Správou Národního parku, která se ze zákona ke stavbě na jeho území vyjadřuje, vylepšil tvář svého domu o vysunuté prosklené patro bez štítu. Místní tomuto nezvyklému prvku přezdívají "šuplík".
Některé ze šumavských projektů a realizace architekta Václava Hodana
Architekt Hodan se hájí tím, že provedené změny nejsou tak zásadní a že úpravy v průběhu stavby jsou běžné na většině domů.
"Změnu stavby před dokončením může podat kdokoliv a kdykoliv. Respektoval jsem to, co jsem měl od národního parku schválené, ale udělal jsem si tam nějaké změny, ty jsem řádně ohlásil už před dvěma lety," říká Hodan. Podle něj se okolo jeho domu víří zbytečná hysterie a závist. "Pošťuchuje to tam několik lidí, jak z národního parku, tak starosta Modravy Schubert, takže to zákulisí je trochu složitější," naznačuje bez dalšího vysvětlení architekt.
Starosta Modravy Antonín Schubert nefandí Hodanově stavbě od samého začátku. "Manželé Hodanovi nejprve deklarovali ve své žádosti o prodej stavebního pozemku stavbu typu schwarzenbergského dvorce," říká Schubert.
Úředníci tiše souhlasili
Václav Hodan podal na podzim 2008 na sušický stavební úřad žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Úředníci v Sušici se ale touto žádostí celého půl roku nezabývali. Tím vlastně dali změnám zelenou.
Vedoucí odboru výstavby Milan Mazanec, který byl za kauzu Hodanova domu odpovědný, už na sušické radnici nepracuje a jeho spolupracovnice o něm nic neví. Celý případ loni v červenci převzal nově vzniklý stavební úřad v Kašperských Horách.
Ten by měl rozhodnout o nesouhlasu správy národního parku se změnami, které architekt Hodan realizoval, aniž na to měl stavební povolení, ale pouze svolení "mlčícího" sušického stavebního odboru.
Jediný pracovník stavebního úřadu v Kašperských Horách Jan Eger se ale odmítl vyjádřit. Dodnes tedy není jasné, jak případ domu architekta Hodana dopadne. On sám spoléhá na to, že stavební úřad v Kašperských Horách změny na jeho stavbě potvrdí.
Tímto precedentem však může spustit lavinu nekontrolovatelného osídlování prvních zón národního parku. Správa národního parku zase naléhá na úředníky, aby se nebáli rozhodnout o odstranění problematického vysunutého patra přesně v souladu se zákonem.
