Franěk prošel tříletou rekvalifikací pod dozorem zkušených mistrů, dostal výuční list a se slovy "Dej bůh štěstí" a pohlavkem od mistra byl ve čtvrtek slavnostně pasován.
"Nikdo z rodiny v pivovaru nepracoval, ani se nevěnoval bednářskému řemeslu. Já jsem vyučený truhlář. Protože se tu dělá také se dřevem, rozhodl jsem se to zkusit. Bylo to takové zpestření, vyrábět sudy a naučit se něco nového mi přišlo lákavé," vysvětluje čerstvý mistr.
I po třech letech se má podle svých slov stále co učit. "Je to něco jiného, dělají se tady velké věci, navíc se pracuje i s kovem. Obruče na sudy si totiž vyrábíme taky sami," popisuje muž, který se truhlařině věnoval patnáct let.
K výučnímu listu dostal i svůj první samostatně vyrobený soudek naplněný pivem. Dostal také koženou bednářskou zástěru s logem pivovaru.
Bednářské řemeslo se už nikde nevyučuje. Učiliště v plzeňském pivovaru skončilo v roce 1975, Prazdroj se proto rozhodl nabízet tuto práci truhlářům, kteří se po třech let mohou stát plnohodnotnými bednáři a mohou nahradit starší mistry odcházející do důchodu.
Plzeňský Prazdroj je jediný ve střední Evropě, kde se ještě bednářské řemeslo zachovalo. Pracuje zde pět mistrů, další dva se na tuto pozici připravují.
U příležitosti pasování se ve čtvrtek také vysmolilo dvanáct dubových sudů. Smolení se provádí dvakrát ročně kvůli dezinfekci.
