Když se krajem přehnala ničivá vlna povodní, začala města sčítat škody a omezovat své plány budoucích investic. Příkladem byla Sušice, která patřila k nejhůře postiženým místům regionu.
"Velká voda hrubým odhadem napáchala na majetku města škodu ve výši jedenácti milionů korun," konstatovala tehdy starostka Sušice Jiřina Rippelová. Náměstek primátora Plzně Jiří Bis odhadl škody na více než sto milionů korun.
Obce začínaly pořádat brigády. Pokud totiž obyvatelé hlavně menších míst chtěli, aby jejich obec co nejdříve vypadala jako před povodněmi, jinou možnost neměli.
Škody, které voda napáchala, mnohde překročily obecní rozpočty. Jako jedni z prvních zorganizovali brigádu v obci Klášter u Nepomuka, kde se sešla téměř padesátka lidí. V Plzni zase lidé čekali, až jim statici dovolí vrátit se domů. Někteří však to štěstí neměli. Statici nařídili, že některé domy bude třeba zbourat.
Na seznamu byl dům U Zvonu ve středu Plzně, kde stavěl své proslulé obloukové lampy vynálezce František Křižík. V havarijním stavu podle statiků sice nebyl, ale tramvaje kolem něj dál jezdit nemohly. Kvůli otřesům by to nebylo bezpečné.
Památkáři se tehdy přimlouvali, aby město urbanisticky hodnotný objekt, postavený ve druhé polovině 19. století, zachovali. Jenže oprava domu by přišla na 40 až 60 milionů korun. Radní proto demolici schválili a střelmistr dům 30. srpna 2002 odpálil (více o odstřelu domu U Zvonu čtěte zde).
Město přidělovalo náhradní byty, očkovalo se proti žloutence
Demolice však hrozila i dalším domům v Plzni na Roudné. Ve Švihově na Klatovsku zase byla velmi poškozena řada domků z vepřovicových cihel. "K rychlé demolici statik určil sedm domů. Nejméně dvacet domů je různě podepřeno trámy a pokračujeme u dalších. Jejich budoucnost zatím nelze odhadnout," uvedl před deseti lety starosta Švihova Václav Petrus.
Obce zajišťovaly obyvatelům poničených domů náhradní bydlení. Plzeňský magistrát přidělil prvních sedm náhradních bytů. "K dispozici máme asi 80 náhradních bytů a pro jistotu hledáme další rezervy," sdělil tehdejší primátor Jiří Šneberger.
Až na některé úseky na Úhlavě se už řeky v kraji vrátily do svých koryt, mimořádná opatření jako očkování ohrožených lidí proti žloutence zavedli hygienici. Plzeňská čtvrť Roudná a Denisovo nábřeží zůstaly nadále územím uzavřeným pro veřejnost.
Tisíce lidí v kraji, převážně na vesnicích, byly po povodni stále bez pitné vody, protože ji nesměly čerpat ze svých studní. Byly tak odkázáni především na cisterny či dodávky balené vody. Odborníci tehdy odhadovali, že situace může trvat i několik týdnů.
