Dívky se brodí zatopenými ulicemi v plzeňské čtvrti Roudná. Ta při povodni v

Dívky se brodí zatopenými ulicemi v plzeňské čtvrti Roudná. Ta při povodni v roce 2002 patřila k nejvíce postiženým oblastem. | foto: Archiv MF DNES

Povodně 2002: V Plzni pomáhali lidé z Troubek, sami zažili katastrofu

  • 0
Nečekal jsem, že to v Plzni bude tak špatné. Bylo tu víc vody než u nás. Tak komentoval povodeň v roce 2002 ředitel školy v moravských Troubkách Jaroslav Klos. Právě on tehdy přijel spolu s dalšími dobrovolníky pomáhat na západ Čech. Oplatil tak službu Plzeňanům, kteří přiložili ruku k dílu v zatopených Troubkách v roce 1997.

Moravské Troubky se staly symbolem katastrofální povodně, která zasáhla východ země v roce 1997 a ani po pěti letech tamní lidé nezapomněli, že jim  v nejhorších okamžicích pomáhali i Plzeňané. Proto v roce 2002 automaticky vyjeli na západ Čech.

"Nečekal jsem, že to v Plzni bude tak špatné. Bylo tu víc vody než u nás," hodnotil tehdy ředitel Základní školy v Troubkách Jaroslav Klos. Do Plzně přivezli i dezinfekční a čistící prostředky, vysoušeče a čerpadla.

Velká voda tehdy způsobila úplné stěhování dobrovolníků. Ti se přesouvali spolu s tím, jak se povodňová vlna valila z jižních Čech na Prahu.

Na vlastní kůži to zažil Luděk Křížek, který tehdy pomáhal Českých Budějovicích a také v obci Plav. Když se vrátil domů do Plzně, zjistil, že pomoc potřebuje i jeho město. Vlna solidarity, která se mezi lidmi zvedla, byla opravdu obrovská.

"Ještě ten den, kdy jsme se vrátili z jižních Čech, jsem se zajel podívat na Roudnou. Mluvil jsem s místními a říkali, že mají velké problémy a téměř nikdo jim nepomáhá," vzpomíná Křížek z humanitární organizace Adra, který měl v Plzni povodně na starost.

10. srpen 2002

Řeka Berounka v ten den vydala tělo devatenáctileté raftařky, která dva dny předtím sjížděla řeku spolu s dalšími třemi muži. Raft uvázl pod jezem v Darové a ona jediná se nezachránila, Její tělo vyplavalo v Plané. Meteorologové tehdy předpovídali další srážky. Povodí Vltavy začalo hned druhý den v neděli 11. srpna upouštět hracholuskou přehradu na Mži, aby měla rezervu pro příval další vody. Plzeňané mysleli, že nejhorší už je za nimi a nabízeli pomoc zatopeným obcím. Netušili, že za chvíli budou pomoc potřebovat sami.

Další dva týdny pomáhali tedy lidem na Roudné, vyklízeli nábytek, uklízeli a dělali vše, co bylo třeba. Na začátku září musel Luděk Křížek nastoupit zpět do práce, pak chodil alespoň po odpolednech do Luční ulice na Roudné a pomáhal s dalšími tady.

Na jih Čech chtěl odjet i moderátor radia Kiss Proton Jonáš Novotný s kamarády. Než se jim ale podařilo zkoordinovat vše s místními krizovými štáby, povodně s plnou silou zasáhly i na západě Čech. Na odjezd nebylo už pomyšlení, bylo třeba zasáhnout tady. "Známý má autobazar na Roudné, pomáhali jsme mu odvážet auta," vzpomíná Novotný. Na jih Čech chtěl odjet s kamarády, s nimiž jezdili na Vltavu. Nakonec se voda dostala i do domu těch, kteří chtěli odjet s ním. Namísto toho tak zachraňovali svůj dům.

Do pomoci se zapojily v kraji stovky dobrovolníků, skauti například do záchranných akcí v centru města na Anglickém nábřeží. "Pomáhali hlavně při pytlování, se stěhováním lidí, ale i pak při úklidu. Byla to naprosto spontánní a přirozená akce. Skauti naplnili to, k čemu jsou vedeni. Být připraveni pomoct těm, kteří to potřebují," přibližuje Michal Mertens, tehdejší skautský předseda okresu Plzeň-město.

K postiženým lidem se dostala i pomoc organizace Člověk v tísni či Diakonie. Pro Diecézní charitu Plzeň byly povodně v roce 2002 významným milníkem. "My dělíme naši činnost s nadsázkou na tu před povodní a po povodni," říká ředitel Diecézní charity Jiří Lodr s tím, že jeho organizace pomáhala v terénu i následující tři roky.

Více než tisícovce domácností se pomohlo 100 miliony korun. A i díky výborným zkušenostem s týmem vznikla terénní krizová služba, která dnes pracuje 24 hodin denně.