„Návrh na povolení obnovy řízení se zamítá,“ rozhodl soudce Tomáš Bouček s odůvodněním, že odsouzený ani jeho obhájce nepředložili soudu nové důkazy ani skutečnosti, které by soud v době rozhodování neznal.
Partnerka vězněného muže se vzápětí rozplakala. V soudní síni byla řada bývalých kolegů Lukáše Zahradníka, kteří se na jednání přišli podívat.
Podle spisu policisté Lukáš Zahradník a Jan Pergl v říjnu roku 2013 napadli bezdomovce Julia P. Ten zhruba 50 hodin po setkání s nimi zemřel, při pitvě patologové zjistili zlomené žebro a roztrženou slezinu.
Oba útočníci od začátku vinu odmítali a tvrdili, že muže nebili. Vrchní soud je loni v dubnu poslal na šest a půl roku do vězení (psali jsme zde).
Návrh na obnovu procesu postavil Zahradník se svým obhájcem na nepřesném překladu anglického dokumentu zmiňovaného znalcem, který jednoduše řečeno pojednává o tom, jak se v čase vybarvují podlitiny na těle.
Soud znovu vyslechl patologa
„Bylo mi divné, že v Anglii umírají lidé jinak než u nás. Sehnala jsem si tuto učebnici přímo v Anglii a nechala si u nás soudním tlumočníkem onu pasáž úředně přeložit. A výsledek vyzněl zcela opačně (než zaznělo při hlavním líčení, pozn.red.),“ uvedla nyní před soudem partnerka Lukáše Zahradníka.
Jeho obhájce se proto pokusil zpochybnit, že smrtelné zranění bezdomovce vzniklo v době, kdy s ním policisté na Borských polích řešili jeho nevhodné chování.
Naopak se snažil prokázat, že ke zranění mohlo dojít i poté, co bezdomovec po policejní kontrole sám odešel do centra Plzně.
Soud proto znovu vyslechl patologa Hynka Řehulku, který se podílel na pitvě šestapadesátiletého bezdomovce. Lékař předložil dalších nejméně pět odborných článků z uznávaných světových časopisů a výtahů ze specializovaných učebnic.
Podlitiny nevznikly krátce před smrtí, byly to dny
Z jeho vysvětlení vyplynulo, že neexistuje spolehlivá metoda, jak přesně zjistit čas, kdy podlitiny na těle vznikly. Každé tělo reaguje jinak, záleží na zdravotním stavu, teplotě ale třeba i na místě těla, kde ke zranění došlo.
„Charakter zranění vyloučil, že by vzniklo několik minut nebo několik hodin před smrtí. Zranění vzniklo v řádech dnů, nejdéle týden před smrtí,“ konstatoval znalec.
Soud proto návrh na obnovu řízení zamítl. „Překlad textu nikdy nebyl v případu rozhodující. Soudy hodnotily řadu důkazů, rozhodnutí bylo opřené o uzavřený řetězec svědeckých výpovědí. Závěr byl takový, že nikdo jiný než obžalovaní čin spáchat nemohli,“ uzavřel soudce Bouček.
