Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Podívejte se do výjimečné Luftovy zahrady, míří tam tisíce Plzeňanů

  10:29aktualizováno  10:29
Oblibu u lidí si rychle získala plzeňská Luftova zahrada. Radnice ji chtěla vyměnit za jiný pozemek, ale odpor Plzeňanů transakci zastavil a zahrada je už zhruba rok otevřená pro veřejnost.

Luftova zahrada v Plzni | foto: SVSMP

Tisíce lidí si za zhruba rok našly cestu do unikátní zahrady na pravém břehu Radbuzy u Tyršova mostu v Plzni-Doudlevcích. Poměrně často sem míří svatebčané a od 7. do 9. září se zde uskuteční první výstava obrazů plzeňského malíře Josefa Černého.

Luftova zahrada v Plzni
Luftova zahrada v Plzni
Luftova zahrada v Plzni

Dvouhektarová zahrada se dvěma rybníky připomínající malý anglický park se pro veřejnost otevřela v květnu minulého roku.

Minulost

Zahradu založil mezi roky 1918 a 1933 JUDr. Vilém Luft jako svou soukromou okrasnou zahradu se dvěma okrasnými rybníky, množstvím exotických dřevin, altánem a sochařskou výzdobou. V současné době je v majetku města. Vlhký charakter pozemku dává vyniknout mokřadním a vlhkomilným společenstvím rostlin i živočichů.

"Výstava obrazů je další způsob, jak areál zatraktivnit a rozšířit možnosti jejího využití, pro další podobné akce," řekl Petr Kuták ze Správy veřejného statku města, která se o zahradu stará.

Letos se zde uskutečnilo deset svateb, včetně jedné velké se stovkou hostů. "A příští týden se tu bude oddávat dvakrát. Je vidět, že svatebčanům se tohle místo zamlouvá. Lidé už si o něm mezi sebou řekli, a pokud vím, začali zahradu ke svatbám nabízet na matrice," uvedl Petr Kuták. Ten připomněl, že zahrada už byla například také dějištěm semináře o hudbě a tanci.

Od loňského otevření areál navštívily na tři tisíce lidí. Zahrada je přitom běžně veřejnosti přístupná pouze každou první středu v měsíci. Třídenní zářijová výstava tak představuje mimořádnou příležitost si lokalitu prohlédnout.

Plánek Luftovy zahrady v Plzni

Výtvarník Josef Černý tvrdí, že tak trochu divokou krajinu Luftovy zahrady začal malovat už před dvanácti roky. "Je volnější ve srovnání se zahradou Luboše Hrušky. Nadchla mě spoustou dekorací. Altánek, sochy, rybníky, exotické dřeviny. Některé z nich tam už bohužel nejsou," vysvětluje Josef Černý.

Město Luftovu zahradu získalo v roce 1991. Od roku 1996 se s ohledem na finanční možnosti obnovuje. Je cenným příkladem zahradního umění z období 1. republiky v plzeňském regionu. V roce 2009 požádala městská správa o její prohlášení za kulturní památku.

Kudy do Lufovky

Luftova zahrada se nachází hned vpravo za Tyršovým mostem v Plzni - Doudlevcích nad pravým břehem řeky Radbuzy. Je umístěna od Hruškovy meditační zahrady naproti přes silnici . Dostupná je z blízké zastávky MHD „Tyršův most“ (bus č. 30 či 32, trolejbus č. 14).

Architekt krajinář Jakub Chvojka se domnívá, že zahrada má neobyčejnou atmosféru.

"Přírodní partie bohatá na vodu, mokřadní a vlhkomilná vegetace, obojživelníci, ptáci, exotické dřeviny daly vzniknout místu, které má ducha vlhké anglické zahrady a vymyká se suchému charakteru kontinentálních zahrad," konstatoval Jakub Chvojka. Architekt Petr Domanický označil areál za unikátní kultivovanou zahradu ve skvělém stavu.

"Většina lidí neměla tušení, že něco takového v Plzni vůbec existuje. Že ji veřejnost může vidět, je jednoznačně pozitivní," míní Domanický.

Luftova zahrada

Luftova zahrada





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.