Podezřelý Vlastislav, kterého policisté zadrželi 25. května krátce po vraždě Hany B., je nyní v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech. Tamní prostředí nejspíše dobře zná. Podle důvěryhodného zdroje zde byl v posledních třech letech na léčení celkem sedmkrát. Některé hospitalizace byly dobrovolné, když do léčebny přišel sám.
Odborníci nyní zpracovávají posudek, který má objasnit jeho psychický stav a určit, zda je trestně odpovědný.
Pokud se ukáže, že ano, zřejmě se nevyhne obvinění z vraždy a stane před soudem. Pak by mu hrozil nejméně desetiletý trest. Pokud odborníci řeknou, že je nepříčetný, může ho soud poslat do zabezpečovací detence. Ta je určena pro nebezpečné pachatele, kteří ale nejsou kvůli duševním problémům trestně odpovědní.
Spolužák z plzeňské střední školy si Vlastislava pamatuje jako tichého kluka, který podle něj nebyl výbušný. „Nemohl jsem uvěřit, co se teď stalo. Ale je možné, že to udělal. Podle mě měl zřejmě problémy, které nikdo neviděl. Nevyšlo mu podnikání, dostal se i do nějakých finančních potíží. Pokud se změnil, bylo to až po škole. Ve škole jsem nezažil, že by měl nějaký konflikt,“ vybavuje si nyní jeho někdejší spolužák.
Kromě své tichosti se prý od spolužáků výrazněji neodlišoval, a to ani oblečením. Spolužák si ale nevybavil žádnou společnou oslavu nebo mejdan, na které by byl.
ČTETE TAKÉ |
Od maturity Vlastislav vystřídal řadu zaměstnání. Více než rok pracoval i jako řidič autobusu, zkoušel i jiné profese, delší dobu byl bez práce. Asi tři čtvrtě roku také podnikal. Neúspěšně.
Trvalé bydliště měl Vlastislav dlouho v běžném domě v Plzni. Poslední roky měl ale trvalé bydliště na radnici jednoho z plzeňských městských obvodů. Zhruba čtvrt roku před napadením knihovnice bydlel na ubytovně v Horní Bříze.
Kvůli dluhům u zdravotní i komerční pojišťovny a za pronájem auta je už téměř dva roky v insolvenci. Soud uznal dohromady dluh 40 tisíc korun. Zároveň mu rozepsal splátkový kalendář, aby do pěti let všechno splatil.
Vlastislava v minulosti potrestal soud trestním příkazem za krádež platební karty. V roce 2013 mu ale rejstřík vyčistila amnestie prezidenta Václava Klause.
Na začátku letošního roku navštívil Vlastislav ambulantního psychiatra, který ho nechal odvézt do léčebny. Muž totiž před ním mluvil o zabíjení. Nutnost a zákonnost nedobrovolné hospitalizace záhy potvrdil i soud.
Pomocí „unikátní technologie“ ovlivňovali mé myšlení, napsal
Když lékaři dospěli k tomu, že Vlastislav není nebezpečný, pustili ho z léčebny domů. Po posledním návratu z Dobřan poslal Vlastislav svým bývalým spolužákům z plzeňské střední školy něco jako pozvánku na setkání do restaurace nazvanou: „Jaké to bylo, nežít?“
„V mém životě mě potkala nenadálá, ale náročná životní zkušenost. Kdy jsem strávil několik desítek měsíců o samotě jen se svými myšlenkami a lidmi, kteří pomocí ‚unikátní technologie‘ ovlivňovali mé myšlení a pomáhali mi tím stavět myšlenkové konstrukce... Dnes vím, že se blíží konec této etapy, která v mém životě bude uložena pod kapitolou: Jaké to bylo, nežít?“, uvádí se v pozvánce.
Spolužák, se kterým MF DNES mluvila, podotkl, že dopis vyzníval hodně zvláštně. Jakoby se snad Vlastislav chytil nějaké bláznivé skupiny a chtěl udělat sezení. On sám na setkání s Vlastislavem nešel. Neví, jestli do restaurace někdo dorazil.
„Teď se i já budu prát s tím, jestli kdybych dorazil, jsem mohl nějak přispět k tomu, aby se tohle všechno nestalo,“ přemítá muž.
