Sadový okruh kolem historického jádra Plzně se lidem líbí, zatímco Americkou třídu jen o pár set metrů dál vnímají jako výrazně problematické území.
I to je výsledek přípravy takzvaných pocitových map Plzně. Hodnocení příjemných a nepříjemných oblastí nepřineslo nic nečekaného.
Zástupci města ovšem slibují, že se s negativně vnímanými místy pokusí něco udělat a změnit je k lepšímu.
Kvalitní veřejná prostranství a dostatek zeleně jsou zřejmě dva hlavní faktory, podle kterých lidé v Plzni rozhodují, pokud mají říci, kde se jim ve městě líbí.
Při výběru míst, která naopak nevnímají dobře, zřejmě hraje klíčovou roli pocit bezpečí. Ten si přitom spojují s vyšším výskytem osob, které by mohly někoho obtěžovat. Potvrdila to akce Útvaru koncepce a rozvoje města (ÚKR), při které lidé na mapě Plzně označovali, jak jednotlivé lokality vnímají, kde by se mělo něco změnit nebo také, kde by rádi bydleli.
Průzkumu se zúčastnily téměř tři tisíce lidí. Výsledky se mají promítnout do strategického plánu rozvoje města.
Náměstek primátora Pavel Šindelář se domnívá, že výsledek ukazuje na celkovou spokojenost lidí s městem. „Což potvrzuje i fakt, že téměř třetina dotazovaných nezodpověděla, kde se cítí nepříjemně nebo které místo by chtěla změnit,“ řekl.
Lidem se nelíbí u vlakového a autobusového nádraží
Mezi nejlépe hodnocenými místy jsou historické centrum města, sadový okruh, ale také například plovárna v Hradišti, okolí Velkého boleveckého rybníka, Božkovský ostrov nebo Lobezská jezírka i Borský park.
Ředitelka ÚKR Irena Vostracká upozornila, že mnoho lidí bylo spokojených s oblastmi, kde bydlí. „Velmi často říkali, že by se nechtěli nikam stěhovat. A ukázalo se, že je pro ně důležité mít třeba i nevelký kvalitní veřejný prostor v místě jejich bydliště.“
Nejhůř dopadlo hodnocení pro oblast hlavního nádraží, Americké třídy, Petrohradu nebo území mezi Sirkovou ulicí a areálem Škodovky a oblast autobusového nádraží.
Důležitý je pocit bezpečí
Nicméně i oblíbená místa - například v Šafaříkových nebo Křižíkových sadech - podle průzkumu v lidech budí nepříjemné pocity. Irena Vostracká si myslí, že se jedná například o potvrzení nutnosti pečovat a udržovat nejnavštěvovanější části města.
„Ale mnohem důležitější je pocit bezpečí. Z tohoto důvodu bylo negativně hodnoceno širší centrum města, zejména pak okolí hlavního vlakového nádraží, lokality při ulicích Tylova a Husova včetně prostoru před autobusovým nádražím nebo část čtvrti Petrohrad v okolí ulic Božkovská a Úslavská,“ sdělila.
Pocitová mapa Plzně.
Řekla, že lidé své negativní vnímání v komentářích zdůvodňovali často nepořádkem nebo přítomností bezdomovců.
A jak bude radnice na zjištění z průzkumu reagovat a negativně vnímaná místa měnit k lepšímu? „Je to běh na dlouhou trať,“ řekl náměstek primátora Pavel Šindelář a připustil, že o řešení zatím není jasná představa.
Irena Vostracká si myslí, že jednou z priorit by se měla stát úprava okolí hlavního nádraží. „Je třeba se na něj zaměřit. Mělo by se tam něco změnit. Pokud prostor nevypadá utěšeně, může přitahovat problematické osoby,“ konstatovala. Více o pocitových mapách Plzně se dočtete na internetu zde.
