Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obchvat Plzně slaví 10 let. Doprava ve městě by bez něj zkolabovala

  12:34aktualizováno  12:34
Je to právě 10 let, kdy na ještě nedokončenou dálnici mezi Ejpovicemi a Černicemi u Plzně vyjela první auta. Otevírání dvou třetin dálničního obchvatu byla velká sláva a pásku stříhal tehdejší premiér Vladimír Špidla. Dnes dopravní experti říkají, že bez obchvatu by doprava v Plzni zkolabovala.

Kvůli slavnostnímu stříhání pásky přijel tehdejší premiér Vladimír Špidla. | foto: archiv MF DNES

Do doby, než se obchvat otevřel, projížděly centrem Plzně všechny kamiony, osobní auta i autobusy jedoucí mezi hranicí s Německem a Prahou. Na konci roku 2003, po deseti letech soudních tahanic, to mělo skončit. 

V den slavnostního stříhání pásky u Ejpovic ale přišla hustá chumelenice a vzápětí se na ještě uzavřenou dálnici vydali první šoféři, dva kamioňáci ze Slovenska. Kolos se vyhnul stanu, v němž se jen chvíli předtím stříhala páska, ale vzápětí zapadl na krajnici a kamion se začal povážlivě naklánět.

Jakoby tahle událost předznamenala to, co se na tehdy jen zčásti dostavěném obchvatu dělo dál.

Od Ejpovic do Černic totiž nebyla dálnice ještě úplně hotová, a tak se jezdilo oběma směry jen v její jedné polovině. Dva týdny po zprovoznění se u Letkova srazila na dálnici dvě auta, přestože tam měl být zákaz předjíždění. Nehodu nepřežili tři lidé.

O další dva týdny později se na stejném úseku zabil plzeňský podnikatel Josef Schneider, ve vysoké rychlosti narazil do kamionu.

"My jsem tam chtěli tabule oddělující jízdní směry, aby se v úseku nedalo předjíždět, už před spuštěním provozu. Svéhlaví úředníci rozhodli, že stačí jedna dopravní značka, i když my jsme tvrdili, že to nestačí. Pak se tam zetka stejně dávala týden po druhé smrtelné nehodě, ale ty už životy těm lidem nevrátily," vzpomíná tehdejší zmocněnec pro výstavbu dálničního obchvatu Petr Otásek.

U Černic sjížděla z dálničního obchvatu všechna auta na starou vojenskou silnici a pak pokračovala kolem Štěnovic na dálniční přivaděč od Klatov. Po něm pak najížděla u Litic na již kompletně hotovou část dálničního obchvatu směrem na Rozvadov.

Protože ještě nebyl hotový střední kus obchvatu s tunelem Valík, auta takhle jezdila ještě další tři roky. Jen v létě roku 2004 byl dokončen i druhý pás mezi Černicemi a Ejpovicemi.

I když v prosinci 2003 vypadal nedokončený obchvat tak, jak vypadal, Plzni už pomohl. Ze sčítání projíždějících vozidel na křižovatkách u Ústředního hřbitova, Na Belánce a u přejezdu na Domažlické třídě, vyplynulo, že z průtahu města zmizela téměř polovina kamionů, které přes Plzeň jen projížděly.

Martin Pytlík, který v 90. letech minulého století bojoval za co nejrychlejší dokončení dálničního obchvatu, si teď vybavuje, co pro něj znamenalo odklonění dopravy z Plzně.

Motoristé dříve stáli ve městě i hodinové fronty

"I provizorní otevření obchvatu bylo obrovským ulehčením pro celou Plzeň. Je velmi zajímavé, že všichni včetně mě jsme velice rychle zapomněli, jak jsme předtím stáli hodinové fronty od Ústředního hřbitova až po Domažlickou třídu, popojížděli jsme mezi kamiony. Před obchvatem měli lidé bydlící v křižovatce U Pietasu i při zavřených oknech v bytech hluk od kamionů, které u křižovatky brzdily, podřazovaly a pak se zase rozjížděly. To byly šílené věci,“ říká Pytlík. 

Otevírání prvních dvou třetin dálničního obchvatu u Ejpovic v roce 2003.

Otevírání prvních dvou třetin dálničního obchvatu u Ejpovic v roce 2003.

Další auta z Plzně zmizela po kompletním dokončení a zprovoznění dálničního obchvatu včetně tunelu Valík na podzim roku 2006.

A jak by dnes vypadala doprava v Plzni, kdyby město nemělo dálniční obchvat? Šéf krajské dopravní policie Vladimír Toman si myslí, že bez fungující dálnice kolem města by doprava v Plzni kolabovala.

"Kdyby nefungoval obchvat a vše se vrátilo do Plzně, problémy by se přenesly i mimo průtah. Řidič v momentě, když někde uvázne, se snaží najít objízdnou trasu. Tím se dostává i do periferních oblastí, kam by jinak nezajel. Tak se vytváří kolizní situace i na křižovatkách, které na takovou intenzitu dopravy nejsou stavěné,“ vysvětluje Vladimír Toman.

Pokud by mělo městem projet dalších třeba 10 tisíc aut, zkolabují podle dopravních expertů i náhradní trasy.

"Kdyby nefungoval dálniční obchvat, odhaduji, že v Plzni by byly kolony tak 18 hodin denně,“ řekl dopravní specialista Správy veřejného statku města Plzně Ondřej Vohradský.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Wilsonův most v centru Plzně. (14.8.2017)
Začala oprava vozovky Wilsonova mostu, dělníci zkoušejí různé metody

Dlažbu na Wilsonově mostě v Plzni začali v pondělí rozebírat stavbaři. Práce na poničené silnici potrvají do konce srpna. Kromě autobusů a trolejbusů je most...  celý článek

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat
Soud projednává pokus o vraždu na ubytovně. Obžalovaný je Rumun

Krajský soud v Plzni otevřel případ pokusu o vraždu, který se stal v březnu na ubytovně v Domažlicích. Podle obžaloby tam Rumun Mihai Sergiu Sandor nožem...  celý článek

Policie našla novorozeně v prádelním koši
Ženu, která chtěla utajit porod, obvinili z vraždy. Holčička zemřela

Dvacetiletou ženu z Plzně, která v neděli doma tajně porodila, obvinili kriminalisté z vraždy. Zjistili totiž, že dítě záměrně zranila a pak ho schovala do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.