Speciální laser pro řezání kovů využívají badatelé v plzeňském

Speciální laser pro řezání kovů využívají badatelé v plzeňském Vědeckotechnickém parku. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Plzeňští vědci bádají už rok ve svém. Zkoušejí třeba vylepšit beton

  • 1
Speciální materiály pro stavebnictví, které by mohly částečně nahradit beton. Přitom by byly mnohem levnější, protože by se vyráběly z odpadů. To je jeden z nápadů, které rozvíjí Centrum nových technologií a materiálů. V Plzni funguje přesně rok.

Více než čtvrt miliardy korun stálo vybavení plzeňského Centra nových technologií a materiálů. Teď je na vědcích, aby se investice "vrátila".

Vědecké centrum v Plzni

Vniklo při Západočeské univerzitě v Plzni 1. ledna 2011. Věnuje s převážně výzkumu a vývoji, jeho pracovníci ale učí na fakultách a spolupracují se studenty - vedou diplomové a doktorské práce, při nichž mohou studenti využívat přístroje získané z projektu. Cena projektu je 442 milionů Kč (324 milionů tvoří státní a evropské dotace).

"Obrovský celospolečenský význam výzkumných center je v tom, že více než prodávat pracovní sílu se budeme snažit prodávat technologie, know-how," zdůrazňuje Miroslav Holeček, ředitel centra, které vzniklo při Západočeské univerzitě v Plzni.

Podle Holečka zde najdete vybavení minimálně na evropské špičce. "Teď je třeba přesvědčovat firmy, aby výzkumu z Plzně uvěřily. Protože na nových technologiích nebo postupech, které vyvineme, mohou postavit svoji konkurenceschopnost a vzdorovat tak asijskému trhu, kterému už nemůžeme konkurovat cenou pracovní síly," připomíná ředitel, podle kterého je cestou k financování špičkového výzkumu sdružování firem kvůli nákladům. "Na přípravě takového konsorcia firem v oblasti energetiky nyní pracujeme," říká Holeček.

Aby ze Slunce bylo energie ještě více...

Právě energetika tvoří výraznou část výzkumného programu centra. "Zaměřujeme se na fotovoltaické technologie druhé a třetí generace. Nejedná se tedy o panely první generace, které se v Česku nekontrolovaně rozšířily na polích a jejichž výroba je energeticky náročná. My chceme přispívat k vývoji fotovoltaiky, která se bude instalovat přímo na fasády domů a mohla by působit i jako estetický prvek. Může tak pomoci ke zlepšení energetické bilance domů či farem. Fotovoltaické fólie jsou navíc lepší pro využití takzvaného difúzního světla, které v České republice převažuje," vysvětluje Miroslav Holeček.

Spektroskopický elipsometr, díky kterému můžeme získat informace o optických

Část ze zhruba šedesáti vědců plzeňského centra nyní pracuje na zvýšení účinnosti fotovoltaických vrstev. "Abychom dokázali světelné spektrum lépe využít, vyvíjíme vícevrstevné fotovoltaické články," konstatuje Holeček.

V nejbližší době centrum získá aparaturu, díky které bude možné na místě celý fotovoltaický článek vyrobit, což dříve nešlo. "V České republice se tak staneme průkopníky, protože tady se vícevrstvé fotovoltaické technologie zatím neprodukují," dodává ředitel centra, které díky dotacím získalo přístroje za více než čtvrt miliardy korun.

Plzeňští vědci v nové laboratoři využívají například speciální mikrotomograf

Jedná se například o lasery vyšších výkonů, díky kterým lze vyvíjet laserové technologie pro průmyslové využití. "V Česku sice vzniká velké laserové centrum, ale to bude sloužit jen základnímu výzkumu, my se zaměřujeme na podporu průmyslových aplikací. Lasery se mohou využít k úpravě povrchů materiálů nebo spojování kovů, které nejdou třeba svařit nebo spojit jiným způsobem. Zákazník se nám ozve, že má zájem o nějaký způsob úpravy materiálu a my pro něj vyvineme potřebnou technologii nebo pro něj uděláme experimenty, při kterých zjistíme, jak laser na určitý materiál působí," sděluje Holeček.

Výzkum se podle něj ve spolupráci s dalšími vysokými školami a akademií věd rozšiřuje i na vývoj palivových článků, které budou naprosto čistým zdrojem energie, ale i na vývoj speciálních materiálů pro stavebnictví.

"Jednou cestou jsou takzvané geopolymery, často vyvíjené z odpadních látek. My vyvíjíme speciální technologie, jak z nich udělat pevnou strukturu. Jsme navíc schopni hmotu obohatit uhlíkovými vlákny, která ji velmi vyztuží a tyto látky pak mohou nahrazovat ocelové nosníky. Výsledná cena by vzhledem ke kvalitě měla být podstatně nižší než u původních materiálů," zdůrazňuje Miroslav Holeček.