Součástí přijímací zkoušky nových mistrů bednářů byla mimo jiné také závěrečná práce na osmatřicetihektolitrovém ležáckém sudu a to takzvané bednění dna. Podle starého zvyku dostali i tradiční bednářský pohlavek.
"Práce se dřevem, zvláště pak na dubových ležáckých sudech a kvasných kádích, je krásným tradičním řemeslem. Od starších kolegů se ale máme v této těžké poctivé práci stále co učit," svěřil se nový bednářský mistr Ladislav Brůha.
"Oba jsme vyučení truhláři, práce se dřevem nám učarovala už dávno, ale bednařina, zvláště ta pivovarská, je vzácné a starobylé řemeslo. Proto jsme se pro něj rozhodli. A že je s ním spojena i spousta dřiny - no, je to opravdu chlapská práce," dodává Karel Hofman.
Tým mistrů bednářů ted čeká důležitý úkol, chystají takzvané jubilejní 170litrové sudy. Ty budou součástí oslav 170. výročí zrodu společnosti Plzeňský Prazdroj a ležáku Pilsner Urquell.
Plzeňský Prazdroj je jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává řemeslná zručnost pivovarských bednářů. "Stavějí a opravují sudy náročnými klasickými postupy, které si předávají z generace na generaci. Pro zachování řemesla je proto důležitá výchova dalších nástupců mistrů pivovarských bednářů," vysvětlila Jindřiška Eliášková, manažerka cestovního ruchu a historického dědictví společnosti Plzeňský Prazdroj.
Pivo zrající postaru v dubových sudech pivovarských sklepů slouží k trvalému porovnávání s pivem vyráběným s pomocí moderních technologických zařízení.
Původní bednárna Plzeňského Prazdroje vznikla hned při založení pivovaru v roce 1842 a dodnes vyhledává adepty bednářského řemesla mezi zkušenými truhláři. Dnes pracuje v pivovaru sedm bednářů.
