Obce na Klatovsku a Plzeňsku se bouří proti plánované stavbě úložiště jaderného odpadu. (Ilustrační snímek)

Obce na Klatovsku a Plzeňsku se bouří proti plánované stavbě úložiště jaderného odpadu. (Ilustrační snímek) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Jaderné úložiště v plánech nechceme, bouří se obce na Plzeňsku

  • 99
Obrovskou nevoli vyvolal na Plzeňsku ministerský požadavek, aby kraj zapracoval do územního plánu zvažované úložiště jaderného odpadu. To by mohlo vzniknout u Pačejova nebo u Tisu u Blatné. Místní se proti tomu bouří a na své straně mají i vedení kraje, které odmítá na starosty tlačit.

Asi největší odpor vůči úložišti už roky trvá v okolí Pačejova na Klatovsku. Lidé tam pořádají protestní pochody. Radnice některých dotčených obcí si navíc odmítavý postoj občanů nechaly stvrdit jejich hlasováním. Lidé se obávají, že by se po vybudování zařízení na uskladnění vyhořelého jaderného paliva oblast nerozvíjela a vylidnila by se.

Poslední rozruch kolem plánovaných úložišť vyvolal požadavek zástupců ministerstva průmyslu a ministerstva pro místní rozvoj, aby Plzeňský kraj zvažované úložiště zakreslil do velkého územního plánu.

Ze sedmi zvažovaných lokalit v Česku by tak Plzeňský kraj byl první, který by měl úložiště v zásadách územního rozvoje, jimiž se řídí obce ve svých územních plánech.

Vedení kraje to odmítá, protože obce úložiště nechtějí. Náměstek hejtmana Ivo Grüner se domnívá, že se ministerstva neumějí dohodnout s obcemi a přehazují odpovědnost na kraje. "Kraj nebude tlačit na obce, aby schválily v územním plánu jaderné úložiště," dodal. Potvrdil přitom, že ministerstva mohou blokovat schválení velkého územního plánu kraje.

"Zásady územního rozvoje jsou hotové a dali jsme je v červnu projednat centrálním orgánům. Vytkly nám, že tam není úložiště. Byli bychom prvním krajem, kde by se jim to podařilo prosadit," řekl šéf krajského odboru regionálního rozvoje Miloslav Michalec.

"Samozřejmě jsme proti, protože je kolem toho spousta nejasností. Je zvláštní, že se o něčem takovém opět jedná bez nás," řekl Petr Klásek, starosta Chanovic na Klatovsku, které by byly úložištěm nejvíce zasaženy.

Proti úložišti u Pačejova bojoval i herec Miloslav Šimek

Obce dosud nezaznamenaly požadavek žádného ministerstva. Podle Kláska je tlak zástupců státu daný tím, že se blíží rok 2015. Česká republika se v mezinárodních dohodách zavázala, že bude mít tou dobou představu o vyřešení problému s likvidací radioaktivního odpadu z jaderných elektráren.

Klásek je přesvědčen, že pokud by v zásadách územního rozvoje figurovalo území blokované pro úložiště, v důsledku toho by se zbrzdil rozvoj bydlení, rekreace i služeb a řada investorů by pozastavila nebo zrušila své plány.

Mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Paták tvrdí, že ministerstvo krajům nic nenařizuje. "Ale v rámci aktualizace politiky územního rozvoje doporučuje všechny uvažované energetické koridory," uvedl Paták.

Lidé z okolí Pačejova se proti projektu jaderného úložiště začali bouřit už před zhruba deseti roky. Tehdy v jejich čele stál populární herec Miloslav Šimek, který měl v oblasti chalupu. Šimek se dokonce stal čestným předsedou sdružení Jaderný odpad - děkujeme, nechceme! a už tehdy upozorňoval, že je třeba se spornému plánu bránit včas: "Až se začne stavět, bude pozdě," varoval.

Představitelé Správy úložišť radioaktivního odpadu později přiznali, že díky Šimkovi právě v okolí Pačejova ze všech vytipovaných lokalit v Česku plán narazil na nejtvrdší odpor.

,