Archivní snímek transportu plzeňských Židů z roku 1942 | foto: Archiv MF DNES

Plzeňský fotograf dostal cenu za zmapování temné stránky dějin města

  • 8
Fotograf Radovan Kodera převzal tento týden z rukou plzeňského primátora Martina Baxy historickou pečeť města Plzně. Dostalo se mu tak ocenění za zmapování příběhů plzeňských Židů, jejichž transporty do ghett začaly právě před 70 lety.

Na téma holocaustu se nyní jednapadesátiletý Radovan Kodera plně zaměřil v 90. letech.

"K tomu, abych se věnoval osudům konkrétních lidí, mě přivedla fotografie, kterou jsem reprodukoval na výstavu v roce 1999 v Klatovech. Byl to snímek z transportu. Reprodukci jsem zvětšoval, a tak jsem zjistil, že na cedulkách, které tam měli lidé na krku, jsou viditelná čísla. Podle nich a transportního seznamu jsem zjistil, o koho se jednalo. Byli to manželé a dvě děti. To byl první impuls k tomu, že jsem se snažil získat další informace."

Plzeňský fotograf Radovan Kodera

Před deseti roky, k šedesátému výročí plzeňských transportů, Kodera pomáhal s přípravou akce Rok 2002 - Rok vzpomínek. Její součástí byla výstava ve Staré synagoze, vznik filmu o holocaustu a akce Napiš jedno jméno. Díky tomu vznikl za Starou synagogou památník s oblázky nesoucími jména židů, kteří válku nepřežili.

"V minulých letech jsem vyhledával pamětníky, jezdil po archivech, fotografoval místa, kam se židé při transportech z Plzně dostali," vzpomíná Kodera. Ten pomáhal některým potomkům obětí holocaustu zjistit osud jejich příbuzných. Přiznává, že se přitom dozvídal o otřesných událostech. "Některé se ani nedají vypovědět, jak byly hrozné, takže o něčem jsem příbuzným nedokázal říct. Prostě jsem jim nemohl popsat, co všechno se kde dělo. Některé věci je možná lepší nevědět," vysvětluje.

Radovan Kodera pátral například po tom, co se stalo s blízkými Rudolfa Löwyho, jehož jméno nese nadace na záchranu židovských památek. "Jeho rodiče zahynuli v Estonsku, kam dorazil jeden z transportů z Terezína. V Estonsku byla většina účastníků transportu za drastických okolnosti zlikvidována," říká Kodera. Ten ví, že řada lidí, kteří přežili holocaust, se s tou hrůzou nedokázala nikdy vyrovnat. "Někteří pamětníci jako by stále byli se svými blízkými, o které tehdy přišli," popisuje.

Archivní snímek transportu plzeňských Židů z roku 1942
Archivní snímek transportu plzeňských Židů z roku 1942

K letošnímu sedmdesátému výročí plzeňských židovských transportů připravil Radovan Kodera na radnici výstavu. Ukazuje například dobové fotografie. "Jsou tam i vybrané kresby dětí, které vznikly v terezínském ghettu. Vybíral jsem obrázky dětí, které pocházely z Plzně. Je mezi nimi i velmi známý obrázek motýlů Margit Korecové," připomíná fotograf.

Radovan Kodera je přesvědčen, že i když od válečných hrůz uplynulo sedmdesát let, je nutné je dál připomínat a mluvit o tom, co se tehdy stalo. "Navíc se některé informace objevují až teď. Je to důsledek i toho, že toto téma bylo do roku 1989 tabuizováno. Například v Terezíně bylo muzeum SNB a nikde nebyla zmínka, že tam dřív existovalo ghetto."

Další důvod, proč připomínat holocaust, vidí Kodera v aktivitách příznivců neonacismu. "V některých lidech stále přetrvává antisemitismus," varuje Radovan Kodera.