„Chtěli bychom začít na sklonku roku,“ upřesnil ředitel charity Jiří Lodr. Podle plánů by měla tato firma zaměstnat zprvu pět lidí, včetně vedoucího.
„Optimální by bylo, kdybychom se v budoucnu mohli dostat k číslu dvacet,“ nastínil Jiří Lodr, podle něhož by tito lidé pracovali například v lesích, určeny by jim byly také pomocné práce.
„Počítáme s tím, že jejich výkonnost nebude jako u běžných zaměstnanců, počítáme zhruba s dvoutřetinovou. Tomu bude odpovídat i mzda, bude na hranici té minimální,“ sdělil Lodr.
Služba je určena těm, kteří mají chuť změnit svou životní situaci. „Mohou to být například lidé zapojení do našeho programu sociální rehabilitace. Není to ale podmínka,“ ujišťuje Lodr, podle něhož se právě tímto směrem musí sociální práce v budoucnu ubírat.
Funguje i Job centrum
„Nestačí mít azylové domy nebo denní centra. Naším úkolem je integrace klientů do společnosti. Jsme si vědomi toho, že na ně nikdo, žádní zaměstnavatelé, nečeká,“ osvětluje Jiří Lodr a doplňuje, že by se těchto zaměstnanců dalo například využít také při vyklízení pozůstalostí.
Podobných sociálních firem funguje v kraji odhadem kolem patnácti. Přímo charita zaměstnává klienty na úklid zastávek MHD nebo v charitním šatníku. „V Plzni jich máme zhruba deset, v Chebu dvojnásobek,“ sdělil Lodr.
Diecézní charita v Plzni provozuje kromě toho od letošního ledna Job centrum. To pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným s vyhledáváním vhodných inzerátů, poskytuje kontakty na pracovní agentury i sociální firmy.
„Sepisujeme s nimi také životopis, můžeme založit společně také e-mailovou schránku. Zpravidla mají nízkou kvalifikaci a s počítačem příliš neumějí,“ popsala vedoucí centra Jaroslava Medunová. Od ledna navštívilo centrum 52 klientů, z toho 14 cizinců, většinou z Bulharska a Slovenska, jeden ale až z Iráku.
„Dvanáct klientů bylo bez domova, pět jich mělo záznam v trestním rejstříku, devět bylo invalidních důchodců,“ vypočetla Medunová. Odhadla, že zhruba desítka mohla být v hledání práce úspěšná. „Bohužel ve valné většině případů nám zpětnou vazbu neposkytují, je tedy těžké toto číslo odhadnout,“ uzavřela Medunová. Službu podpořilo město částkou 600 tisíc na rok.
