Kdyby ministerstvo Miroslava Kalouska schválilo původně zamýšlený model rozdělení daní, hrozilo by Plzni, že přijde až o 900 milionů ročně. Musela by zastavit veškeré investice, omezit veřejnou dopravu, nebo zastavit tok peněz z radnice do sportovních organizací.
K nápadu výrazně snížit příjmy velkých měst měla výhrady především ODS včetně premiéra Petra Nečase. Patrně i proto se koaliční politici dohodli na návrhu zákona o rozdělení daní s tím, že Plzeň ztratí ročně "jenom" 90 milionů korun. Vládní návrh nicméně ještě čeká schvalování ve Sněmovně.
Když Plzni hrozila ztráta 900 milionů, což je zhruba pětina celkových příjmů, primátor Martin Baxa z ODS mluvil o katastrofálních dopadech na město. Nyní, když se jedná o ztrátu 90 milionů, varuje před velkým optimismem. "Celkový ekonomický vývoj v budoucnu není příliš jasný. Budeme muset spořit," prohlásil ve čtvrtek Baxa.
Město zvažuje, zda má zvýšit daň z nemovitosti
Ekonomický náměstek primátora Martin Zrzavecký z ČSSD nyní zvažuje, zda má město v příštím roce zvýšit daň z nemovitostí, jak dosud plánovalo, právě aby zmírnilo úbytek peněz.
"Pokud vidíme především snížení úbytku z 900 na 90 milionů, je to dobrá zpráva. Ale stále je to úbytek 90 milionů a musíme se s tím poprat. Dnes jsou nejohroženější transfery peněz k neziskovým organizacím ve sportu nebo sociální sféře," řekl Zrzavecký.
Náměstek potvrdil, že se na radnici rozjela diskuse, zda podle plánu zvednout daň z nemovitostí. "To není jednoduchý krok, protože se tím zatíží peněženky všech. Přitom dnes čím dál víc lidí žádá o sociální dávky nebo čelí exekucím," uvedl Zrzavecký.
A jak se měla daň podle původních představ radnice v příštím roce zvednout?
Náměstek sdělil, že v současné době majitel bytu 3+1 platí v průměru daň z nemovitosti kolem osmi set korun ročně a po zvýšení by platil dvojnásobek.
"U rodinných domů se daň pohybuje kolem 2,5 tisíce a zvýšila by se na pět tisíc. Přitom je třeba brát v úvahu, že v některých domech žijí senioři," konstatoval Zrzavecký.
