Záclony, laciný textil i gumové podložky do koupelen. I takové zboží je k vidění na původně řemeslných trzích na plzeňském náměstí Republiky. (Ilustrační snímek)

Záclony, laciný textil i gumové podložky do koupelen. I takové zboží je k vidění na původně řemeslných trzích na plzeňském náměstí Republiky. (Ilustrační snímek) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Plzeň se zdá trhovcům drahá. Proto míří do Klatov

  • 1
Před sedmi lety začaly Klatovy organizovat trhy na historickém náměstí. Při jejich pořádání se inspirovaly v Plzni. Od té doby ale většina řemeslníků Plzeň opustila a míří raději pod klatovskou Černou věž.

Zatímco v Klatovech jsou poplatky za pronájem místa hodně nízké, protože radnice chce přilákat drobné řemeslníky s originálními výrobky a podpořit jejich živnosti, v Plzni jdou opačnou cestou.

Vysokými nájmy velkou část řemeslníků město odradilo. Podle odborníků se to nezlepší ani po nedávno vypsaném výběrovém řízení na nového provozovatele trhů.

"Vedení plzeňského centrálního obvodu výběrové řízení vypsalo tak, že podmínkou vstupu do soutěže bylo vlastnictví stovky stánků. To je investice kolem pěti milionů korun. Aby se to novému provozovateli vrátilo, musí nastavit takové nájmy za stánky, které drobní řemeslníci nebudou moci zaplatit," vysvětluje Jaroslav Zítek, který trhy na náměstí Republiky v Plzni organizoval do roku 2007.

Právě na tyto trhy Plzeňané dodnes vzpomínají, protože přicházeli za originálními rukodělnými výrobky. Dnes si během trhů v Plzni konkurují hlavně výrobci ponožek, záclon nebo povlečení.

"Když jsme před sedmi lety v Klatovech trhy zahajovali, tak jsme k panu Zítkovi jezdili pro rady. Výsledkem je to, že se naše trhy občanům líbí," líčí Jaroslava Valešová z hospodářského odboru klatovské radnice.

V Klatovech se platí za stánek stokoruna

Od té doby se ale Plzeňanům stala velmi nepříjemná věc. Na Zítkova slova došlo a řemeslníci od roku 2007 nejezdí do Plzně, ale spíše do okolí. Tedy i do Klatov na náměstí pod Černou věž.

Za stánek se zde platí stokoruna denně. Proto sem cestuje například Zdeňka Kovaříková ze Zbůchu, která vyrábí dřevěné sošky a dříve jezdila i do Plzně. "Krásné trhy jsou také v Chanovicích. Tři čtvrtiny řemeslníků, kteří tam jezdí, dříve prodávaly v Plzni. Teď už je to tam pro nás drahé," říká Kovaříková.

Podle Veroniky, která v Plzni na trzích také prodává, se na náměstí běžně platí tisíc korun za den. "A během adventu i 1 250 korun za den," přibližuje Veronika, jejíž totožnost redakce zná, ale která nechtěla příjmení zveřejnit.

Proč se tedy do soutěže o pořádání trhů Jaroslav Zítek nepřihlásil? "Stejně by mě nevybrali," říká bez bližšího vysvětlení. Soutěž nebyla zveřejněna na veřejné desce centrálního obvodu, jen na internetu. Navíc byla vypsána velmi neočekávaně těsně před Vánocemi.

Vedení centrálního obvodu ale ústy mluvčí Lucie Hůrkové tvrdí, že soutěž byla vypsána bezproblémově.  Radnice nakonec vybrala firmu Prostr Servis, která byla založená krátce před vypsáním výběrového řízení. Její spolumajitelé jsou podle informací MF DNES napojeni na pouťový byznys a herny. A těch je v Plzni nejvíce právě v centrálním obvodu.