Dubové dřevo a šikovné ruce. Plzeňští bednáři chtějí na seznam UNESCO

Tradici bednářského řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný na světě a usiluje o jeho zapsání na seznam nehmotných památek UNESCO. První krok už má za sebou, ale celý proces potrvá ještě nejméně tři roky.

Osmičlenná parta plzeňských bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadající pod některý z pivovarů, byla zapsána do krajského seznamu kulturních a historických dědictví.

Nehmotné památky UNESCO

Na seznamu nehmotných památek UNESCO je z Česka nyní pět zápisů.

• Slovácký verbuňk - mužský tanec s písněmi z jihovýchodní části Moravy (zápis v roce 2005).
• Sokolnictví - tradiční aktivita lovu pomocí cvičených dravých ptáků v přirozeném prostředí. Tvá už čtyři tisíce let (zápis v roce 2010)
• Masopust - obchůzky masek se konaly už na konci 19. století, v některých vesnicích se konají po několik generací v téměř nezměněné podobě dodnes (zápis v roce 2010)
• Jízda Králů - lidový obyčej doposud neznámého původu, spojený povětšinou s tradičním křesťanským svátkem. Udržuje se na Slovácku a na Hané (zápis v roce 2011)
• Loutkářství - významný kulturní a společenský fenomén, po českých zemích se rozšířilo v polovině 19. století (zápis v roce 2016)

„Následující rok budeme pracovat na tom, abychom získali zápis do národního seznamu. Díky tomu bychom se mohli snažit o finální a zřejmě nejnáročnější, krok,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma.

Kdy by se plzeňští bednáři mohli dostat na seznam UNESCO, nechtěl Tůma předjímat. Určitě to však podle něj nebude doba kratší tří let.

Nehmotné památky UNESCO

Plzeňský pivovar se začal nápadem zabývat zhruba před rokem a půl. „Vnímáme bednářství jako součást české historie,“ osvětluje Tůma.

Bednářství má v Plzni dlouhou tradici, v dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží plzeňský pivovar jako jediný na světě. Bednáři vyrábějí malé sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo.

K tomu, aby se plzeňští bednáři do elitní společnosti dostali, by měly přispět i zkušenosti jejich kolegů z Francie.

V Plzni nyní končí svou výměnnou stáž bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir.

Francouzští učni byli na stáži v Plzeňském Prazdroji

Její tradice sahá do středověku a díky své dlouhé historii už v seznamu UNESCO figuruje. S vedením tovaryšské školy chtějí odborníci z Plzně konzultovat své další kroky.

Na stáži v Plzni bylo šest bednářských učňů a jeden učitel. Od českých kolegů dostali mimo jiné takzvané vandrovní knížky.

„Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přece jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,“ vysvětlil mistr bednář Josef Hrůza. Plzeňské sudy se vyrábí ze dřeva pomalu rostoucích českých dubů z křivoklátských lesů.