"Postoupit bychom měli, protože máme kvalitnější tým. Jen nesmíme soupeře ani na moment podcenit," říkal kapitán Pavel Horváth, když do metropole Arménie přiletěl.
Po poledni bylo parno k zalknutí, přes 30 stupňů, a to se ještě slunce schovávalo za mraky. Stáli jste na ulici a pot vám tekl po čele. Když jste se na mohutném náměstí Republiky posadili na žulový kvádr, do minuty vás začala pálit zadnice. "Sám jsem zvědavý, jak se s tím vedrem vypořádáme," přiznal trenér Pavel Vrba.
Na tréninku už bylo snesitelně
V osm večer arménského času - u nás je o tři hodiny méně - se hráči trousili na trénink a z národního stadionu sledovali oprýskané paneláky či nápadnou televizní věž, která se tyčí nad městem. To už pekelná výheň opadla a foukal příjemný vítr, který horké město ochlazoval na snesitelných pětadvacet.
Fotbal znovu pobláznil Plzeň. Je to 52 dní, co mužstvo přebralo první mistrovskou trofej v dějinách a následovaly velkolepé oslavy. V úterý to však bude těžká šichta. Západočeši ještě žádný úspěch "v Evropě" nezažili. V roce 1971 vypadli v prvním kole Poháru vítězů pohárů s Bayernem Mnichov, loni v Evropské lize nestačili na Besiktas Istanbul.
"Všichni víme, že taková šance už přijít nemusí. Jsme pár kroků od Ligy mistrů a musíme se prát," tvrdil brankář Roman Pavlík.
Pár kroků? Přesněji řečeno tři, které budou zápas od zápasu těžší. Pokud Plzeň zvládne druhé předkolo, v dalším kole potká mnohem obtížnějšího soupeře a o případném závěrečném předkole ani nemluvě.
Horváthova parta může najít klíč k hlavnímu úkolu. Hráči, které na trénink doprovázel policejní vůz, si včera komplikace nepřipouštěli. Vlastně ani trenér Vrba, který si sedl před arménské novináře a laškovně se s nimi pokoušel domluvit rusky. Úsměvné a bizarní zároveň.
Když se ho reportéři ptali, jaký výsledek by bral, odpověděl: "Ja chaču vygrať charošij rizalt for..." Do spletence ruských výrazů se vmísila anglická předložka for, neboli pro. Na slovo odveta, které by větu dokončilo, už nedošlo. A trenére, jak hraje vaše Viktoria? "Charašo - dobře."
Vrbova slova se překládala do angličtiny a do arménštiny, načež to trenér ukončil v češtině: "Když dáme Pjuniku gól, budeme spokojeni. Když neprohrajeme, budeme spokojeni ještě víc."
