Nejvíc postižena je v poslední době především čtvrť Lochotín, kde bylo ovzduší znečištěné prachem více než připouští směrnice. Zástupci magistrátu tvrdí, že město může stav zlepšit v podstatě pouze zvýšeným úklidem silnic.
Minulý týden ale poslanci schválili novelu zákona o ochraně ovzduší, která dává radnicím možnost vyhlásit ve městech takzvané nízkoemisní zóny. Do těch by nemohla starší auta, která ovzduší více znečišťují. Nabízí se tedy další možnost, jak situaci v krajské metropoli zlepšit.
Kde a kdy byly v Plzni překročeny limityLochotín Bory Roudná Slovany |
"Jakmile začne zákon umožňující stanovit nízkoemisní zóny platit, budeme se tím zabývat. Je zřejmé, že v Plzni by se to týkalo především středu města," prohlásil primátor Martin Baxa.
Plzeňané dýchají vzduch zamořený škodlivinami natolik, že jsou překračovány nejen limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací, ale i platné normy stanovené evropskou směrnicí pro kvalitu ovzduší.
"Znečištění ovzduší dosahuje hodnot, které ohrožují zdraví obyvatel města," řekl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.
"Denní limit pro znečištění prachem je přitom povoleno překročit maximálně 35 dnů v roce," zdůraznil Šuta. Ten připomněl, že monitorovací stanice Plzeň-Lochotín podle Českého hydrometeorologického ústavu zaznamenala šestatřicáté překročení limitu už 16. března.
Šuta uvedl, že v Plzni je problém i se znečištěním benzoa-pyrenem a překračovány bývají rovněž limity pro ozón. "Benzoa-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování," vysvětlil Šuta.
Roční limit byl v roce 2009 překročen v Plzni na Roudné a na Slovanech a loni znovu na Roudné. Limit pro obsah ozónu byl loni překročen v Plzni na Borech.
Hygiena nemůže zakročit
Ředitel krajské hygienické stanice Přemysl Tomašuk uvedl, že hygienici nemají pravomoc v případě nadměrného znečištění ovzduší zakročit a dožadovat se opatření.
"Jsme v podstatě v roli pozorovatele," sdělil Tomašuk. Ten se domnívá, že na problém s ovzduším by mohl reagovat například odbor životního prostředí magistrátu.
Jitka Kubíková z České inspekce životního prostředí potvrdila, že prašnost je v některých částech města obrovský problém.
"Týká se to zejména rušných komunikací, které ještě nejsou uklizené po zimě. Během ní se na silnice dostaly desítky inertních materiálů. Teď se udělalo hezky, prach uschnul a auta ho rozjíždějí," uvedla Kubíková.
Vedoucí odboru životního prostředí Dagmar Svobodová Kaiferová sdělila, že kvůli omezení prašnosti už radnice loni zlepšila systém úklidu nejvíc zatížených komunikací. "Město může situaci ovlivnit jedině úklidem," konstatovala.
Miroslav Klán z odboru životního prostředí připomněl, že prach trápí město delší dobu. "Na snížení prašnosti se zaměřujeme. Může se přitom uklízet, kropit. I do podmínek ke stavebnímu povolení dáváme, že se staveniště má kropit," sdělil Miroslav Klán.
Radní Helena Matoušová (ODS) připouští, že by vedení města mohlo tlačit na to, aby se úklid silnic posílil. "Otevřeme ten problém na poradě vedení. Na tom, co se v Plzni dýchá, nám záleží," prohlásila Helena Matoušová.
