Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do kláštera se vrátila zakládací listina, chrání ji neprůstřelné sklo

  19:48aktualizováno  19:48
Po 230 letech se vrátila do Plas na Plzeňsku zakládací listina zdejšího cisterciáckého kláštera. Vzácný dokument z 12. století zapůjčený z Národního archivu se na měsíc stane součástí expozice Centra stavitelského dědictví, které se nyní otevírá právě v areálu kláštera.

Pracovnice Národního archivu Michaela Kudová přivezla do Centra stavitelského dědictví v Plasích dobovou kopii zakládací listiny místního kláštera. Na snímku je s ní ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr. (29. září 2015) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Pergamen se do Plas vrátil poprvé od roku 1785, právě tehdy císař Josef II. klášter zrušil. Úterní přesun cenného dokumentu provázela přísná bezpečnostní opatření a dohled policie.

„Listina je datována do roku 1146. Byla vydána Vladislavem II., v té době ještě knížetem, později korunovaným na krále. Jedná se o dokument, kterým Řád cisterciáků získal majetky v okolí knížecího dvora, který se zde v Plasích nacházel,“ konstatuje Pavel Kodera, koordinátor projektu Centra stavitelského dědictví, s tím, že Vladislav II. řádu daroval dvory a vesnice v okolí.

Tímto okamžikem se začala psát historie plaského kláštera, který však de facto vznikl již v roce 1144.

Fotogalerie

Návštěvníci si mohou prohlédnout falzum zakládací listiny, které však pochází z té samé doby. „Z nějakého důvodu se originál ztratil, poškodil či zničil, možná při nějakém požáru. Nicméně se jedná o přepsanou listinu se stejným obsahem ze stejné doby,“ ujišťuje Kodera.

Listina je běžně uložena v Národním archivu. Do Plas byla zapůjčena pouze na měsíc. Je psána v latině a na první pohled je ve velmi dobrém stavu.

„Listiny psané na pergamenech, což je i případ této, se uchovaly poměrně dobře. Pergamen je velice trvanlivý materiál,“ osvětluje Pavel Kodera a upozorňuje na nejzásadnější pasáž celé listiny.

V pravém horním rohu, konkrétně v sedmém řádku odshora, si mohou návštěvníci všimnout slůvka „Plaz“, tedy Plasy. To je první zmínka o tomto klášteře.

Cenná listina je uložena v první místnosti centra, ve vitríně s neprůstřelným sklem a zároveň je chráněna systémem EPS. „Hodnota se nevyčísluje, je především historická a kulturní,“ uvádí Kodera.

Vitrína v Centru stavitelského dědictví bude v budoucnu používána k vystavení dalších zajímavých předmětů s mimořádnou hodnotou. Souviset mohou se stavitelstvím i přímo s lokalitou plaského kláštera. „Za měsíc bude ukončena sezona. Otevřeme opět na jaře v dubnu, jaký předmět vystavíme, zatím není jasné,“ uzavírá Pavel Kodera.

Centrum stavitelského dědictví v Plasích, jehož vybudování přišlo na 350 milionů korun, vzniklo v ještě nedávno zdevastovaných hospodářských budovách v areálu kláštera pod vedením pracovníků Národního technického muzea (NTM). Nyní zde návštěvníci najdou expozice věnované historii českého stavitelství, používaným nástrojům, technikám či materiálům.

Raritou expozice je kovový model krovu

Středem centra je bývalý pivovar, výrazně přestavěný v 19. století, a přilehlý renesanční mlýn. „Kdo zná, neničí,“ vítá příchozí motto celého projektu.

Jak se vyráběly cihly, břidlicové střešní tašky či římsy načančaných paláců? Jak se do omítek vyškrabovala renesanční psaníčka, dělaly důlky tak jako na působivé fasádě zámku v Hluboké? Jak se stavěla vesnická roubenka? To ukazují dvě patra centra. Vedle exponátů může člověk obdivovat stavební um předků na samotných muzejních budovách.

Raritou je podle ředitele NTM Karla Ksandra kovový model krovu, který sloužil dělníkům na stavbě svatovítské katedrály jako návod. Krovy se při dostavbě na konci 19. století musely sundat. Místo dřevěných se pak použily moderní, železné.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obec Modrava na Šumavě.
Češi se vracejí na Šumavu, na dovolenou jich přijíždí čím dál víc

Šumavě každým rokem po tisících přibývají návštěvníci, přijíždějí z jiných koutů České republiky, ale i ze zahraničí. Navíc zůstávají déle, zatímco dříve...  celý článek

Mláďata nandu pampových v plzeňské zoologické zahradě.
V plzeňské zoo se vylíhli nandu pampoví, vajíčka vyseděl samec

Plzeňská zoologická zahrada může po třech letech slavit úspěšný odchov pštrosů nandu pampových. Na konci června se z vajíček vyklubala dvě mláďata.   celý článek

Nový babybox v Liberci.
V plzeňském babyboxu našli dva novorozence, jeden je v kritickém stavu

V neděli ráno a dopoledne našli zaměstnanci Kliniky v Plzni na Denisově nábřeží dva novorozence v babyboxu. Jeden z nich je v kritickém stavu, případem se...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.