Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Právovárečníci se soudí s Plzeňským Prazdrojem o domy a pozemky

  13:10aktualizováno  13:10
Plzeňští právovárečníci se soudí s Plzeňským Prazdrojem. V žalobě tvrdí, že v areálu pivovaru jsou desítky budov a pozemky, které jim i přes znárodnění a privatizaci z 90. let minulého století stále patří. Spor zřejmě potrvá řadu let.

Pivovar Prazdroj v Plzni. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Z pohledu Právovárečného měšťanstva, které sdružuje dědice původních majitelů práva vařit v Plzni pivo, je rozhodující říjen 1945, kdy byl tehdejší Měšťanský pivovar znárodněn dekretem číslo 101 prezidenta republiky.

Podle něj měly být znárodněny pivovary, které v roce 1937 za rok vyrobily více než 150 tisíc hektolitrů piva. I když plzeňský pivovar tuto hranici s jistotou překračoval, právovárečníci jsou přesvědčeni, že původní Měšťanský pivovar založený v roce 1842 nebylo možné znárodnit.

„Majetek totiž tehdy nepatřil pivovaru. V historických dokumentech je psaný na Právovárečné měšťanstvo v Plzni. Měšťanský pivovar byl jen název, pod kterým měšťanstvo podnikalo. Pivovaru nepatřilo tehdy nic, ani klika u dveří,“ prohlásil v úterý u plzeňského soudu advokát Robert Sobotka, zástupce dědiců zakladatelů pivovaru.

Právník Vladimír Uhde, zastupující Plzeňský Prazdroj, žalobu i názory druhé strany odmítá. Tvrdí, že znárodnění pivovaru v roce 1945 se týkalo jen majetku, ne vlastníků.

„K přechodu majetku docházelo účinností dekretu, k přechodu došlo podle zákona. Kdyby bylo vyplacení náhrady podmínkou znárodnění, nebylo by znárodněno nic,“ argumentuje advokát Vladimír Uhde.

Nejstarší listinný důkaz je z poloviny 19. století

Právovárečníci za roky nashromáždili spousty historických dokumentů, které se nyní u soudu probírají. Soudní jednání je i velkým historickým exkurzem do pivovarnictví v Plzni.

Právo várečné bylo v Plzni přidělováno k domům. Měšťanských domů s takovým právem je v historické části Plzně 250.

Nejstarší listina, která je u soudu zmiňována, pochází z 25. února 1842. Tehdy vydal Magistrát královského města Plzně právovárečníkům povolení k výrobě piva. Zmiňované jsou výnosy prezidenta o znárodnění pivovaru, dokumenty o vzniku národního podniku.

„Řízení o znárodnění, jak je zmiňuje dekret, nebylo zahájeno. Ke znárodnění nemohlo dojít,“ tvrdí advokát právovárečníků Sobotka.

Mezi nejnovější dokumenty patří dopis tehdejšího místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe z roku 1993, který se týkal připravované privatizace plzeňského pivovaru.

Žalobu podali právovárečníci společně jako právnická osoba

Někteří dědici práv po zakladatelích pivovaru se pokoušeli o své nároky jednotlivě soudit už od 90. let minulého století. Nebyli úspěšní, soudy jim žaloby zamítaly.

Z pohledu právovárečníků byl zlomový loňský rok. Tehdy soud potvrdil Právovárečnému měšťanstvu v Plzni právní subjektivitu. Žalobu proti pivovaru teď nevedou jako jednotlivci, ale dohromady jako právnická osoba.

Kolik lidí má právo patřit do Právovárečnického měšťanstva je podle předsedy správní rady Karla Svobody složité specifikovat. Jen ve výjimečných případech je totiž držitelem práva k jednomu domu jen jeden majitel. Hlasovat ve spolku ale mohou jen ti, kteří mají zmocnění od všech spolumajitelů z daného domu.

Soudní jednání bude pokračovat v příštím roce.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.