"Oslavy jsou vlastně dělané nadvakrát. Jedna akce bude přesně v den jeho narozenin, druhá už teď. Protože je generál Štandera letec, kde jinde udělat oslavy takového životního jubilea? Na rozdíl od října bývá začátkem září ještě poměrně stálé počasí, proto jsme se rozhodli udělat první část oslav takhle brzy. Do Letkova by měli přiletět i majitelé historických letounů," přibližuje něco z programu na letkovském letišti Tomáš Bartoníček, který se podílí na přípravě sobotních oslav.
Vyznamenání generála ŠtanderyDvakrát Československý válečný kříž 1939, třikrát Československá medaile Za chrabrost, Československá medaile Za zásluhy I. stupně, Československá vojenská pamětní medaile, Francouzský válečný kříž, Star 1939-1945, Air Star, War Medal. V roce 2006 obdržel Řád Tomáše Garrigua Masaryka. |
Sám Miroslav Štandera si před šesti lety v rozhovoru pro MF DNES život v Plzni pochvaloval.
"Teď se mi žije nádherně. V životě jsem se neměl tak dobře. Mám tu pár dobrých známých. A když mám nutkání, jako každý pilot, zajdu na letiště. Tam mě vyvezou na pár minut nahoru a je mi dobře. Nechápu lidi, kteří říkají, že se těší do důchodu a tvrdí, že pak nebudou nic dělat. To bych nevydržel," prohlásil tehdy.
Miroslav Štandera se narodil 5. října 1918 v Praze. S rodiči a čtyřmi sourozenci se pak stěhoval do Dobrušky, v níž vychodil základní školu a po absolvování grafické školy se stal typografem v tamní tiskárně.
V roce 1936 byl přijat do Školy leteckého dorostu v Prostějově, kterou dokončil za dva roky a nastoupil jako desátník na letiště v Pardubicích.
V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie a byl přidělen ke stíhačům.
O rok později mu při leteckém souboji německý protivník prostřelil nádrže letounu a při nouzovém přistání si Miroslav Štandera vážně poranil páteř. Ještě v sádrovém krunýři odjížděl jako jeden z posledních lodí do Anglie, kde pak byl přidělen k 312. československé stíhací peruti, v níž létal až do srpna 1942.
Přeškolil se na nočního stíhače a před spojeneckým vyloděním v Normandii hlídkoval nad tímto tehdy utajovaným prostorem. V okamžiku vylodění vojsk zajišťoval bezpečnost vzdušného prostoru. Pak zneškodňoval nacistické létající pumy V1. V bojích za války nalétal 1 320 hodin.
Až v červnu 1945 se rodina dozvěděla, že Miroslav Štandera přežil válku a za dva měsíce se vrátil do Čech.
O rok později se vrátil ještě do Anglie k přecvičení na nový typ letounů, po návratu byl převelen do Plzně, pak na Slovensko.
Po Únoru 1948 byl vyhozen od letectva i z armády. Na Tachovsku pak sbíral železný šrot. Když se jej pak pokusila zatknout StB, podařilo se mu ještě uprchnout na Západ.
Vrátil se do Anglie, až do roku 1955 sloužil u tamního vojenského letectva. Pak se vyučil stříbrotepcem, v roce 1983 odešel do důchodu a odstěhoval se do Bavorska. V roce 1994 se vrátil zpátky do Čech k dceři, která žije v Plzni.
Drobné střípky a fotografie ze života generála Miroslava Štandery budou k vidění také na výstavě, která začne 7. října v budově radnice v Plzni na Slovanech.
Návštěvníci zde uvidí dosud nepublikované snímky i materiály, které zapůjčila dcera generála Štandery. Expozice připomene i další československé piloty, kteří bojovali ve druhé světové válce. Někteří z nich padli v bojích. Vernisáž výstavy začíná v 16:00 hodin.
