Perníkářka Radka Grösslová z Janovic nad Úhlavou. | foto: Yvetta Chmelová, 5plus2.cz

Zručná perníkářka dokáže upéct voňavý betlém i celý čajový servis

  • 3
Perníčky vánoční, velikonoční, ale i svatební, narozeninové nebo dětské vytváří Radka Grösslová z Janovic nad Úhlavou na Klatovsku. Pečení se jí stalo životním koníčkem a dnes do perníkářství zasvěcuje další zájemce. Svá díla až do konce roku vystavuje v Klatovech.

Do tajů voňavého řemesla začala Radka Grösslová pronikat před dvaceti lety. „Perníčky dělám jak klasické ploché, tak sestavuji různé skupinky a sestavičky, dělám chaloupky i novodobější 3D perníčky pečené na plastických formách. Zdobím výhradně bílkovou polevou, používám vylévání plošek bílou i barevnou glazurou, síťový vzor nebo prostě bílou klasiku,“ prozrazuje janovická perníkářka.

Její díla během adventu provoněla čítárnu klatovské městské knihovny. K vidění jsou tam klasické perníčky, ale i ty, které jsou poněkud netradiční.

„Jsou tam vystaveny perníčky s vánoční tématikou, perníkové betlémy, vánoční ozdoby, svícny a podobně. Návštěvníci uvidí rovněž velký barevný betlém podle mého vlastního návrhu nebo třeba 3D čajový servis. Vše samozřejmě z perníku. Některé drobnější perníkové dekorace budou na prodej,“ informuje Radka Grösslová.

Tak, jak se mění móda v jiných odvětvích a oborech, novým trendům podléhají i perníčky. „Mění se nejen způsob zdobení, ale i tvary perníčků. Hodně se dělají perníkové sady k různým životním událostem jako je narození dítěte, křtiny, svatby i narozeniny. Mezi vykrajovátky dnes najdete dudlík, dětskou lahev, dupačky, dinosaury, halloweenská strašidla a mnohá další. Velmi oblíbené jsou perníkové dárkové kazety různých tvarů plné drobných zdobených perníčků nebo i perníkové dorty. Hodně se dělají perníčky barevné a doplněné marcipánovými modelovanými doplňky,“ říká Radka Grösslová.

Podotýká ale, že rukopis a styl jednotlivých perníkářek přesto zůstává. „Podle toho je jejich práce poznat,“ tvrdí.

Radka Grösslová je v perníkaření samoukem. Už jako středoškolačka zatoužila udělat na vánoce tradiční staročeský stromeček. Jablíčka, oříšky, ozdoby ze slámy a hlavně perníčky. A protože neměla ve svém okolí, kdo by ji do všeho zasvětil, pustila se do toho sama. A nezbývalo než zkoušet, zkoušet a zkoušet.

„Tenkrát moc vánočních trhů ještě nebylo. Když jsem někde viděla perníkářku, hned jsem se snažila získat od ní nějaké informace, ale všechno bylo rodinné tajemství. Hrozně mě to mrzelo, ale zároveň popíchlo, abych to nevzdala, vše se naučila a pak předala své zkušenosti dál. Aby jedna z našich nejkrásnějších lidových tradic nevymizela,“ připomíná perníkářka.

Radka Grösslová přiznává, že začátky byly krušné. „Ale perník má tu výhodu, že nemusí končit v koši. Nepovedené kousky totiž chutnají stejně jako ty povedené,“ připomíná.