Paleontolog ZČM Jan Bureš očišťuje zkamenělinu prvohorního stromu cordaites z...

Paleontolog ZČM Jan Bureš očišťuje zkamenělinu prvohorního stromu cordaites z nově objevené lokality Doubrava u Nýřan. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Vědci našli na Plzeňsku obří zkamenělé rostliny staré 300 milionů let

  • 1
Až několikametrové zbytky 300 milionů let starých kapraďosemenných rostlin, přesliček, plavuní i desítky druhů menších prvohorních rostlin našli paleontologové Západočeského muzea v části plzeňské karbonské pánve. Cenné fosilie z naleziště poblíž Nýřan na Plzeňsku nyní preparují.

Díky unikátním nálezům získají paleontologové důležitá data, která doplní obrázek o tom, jak vypadal tropický prales před velkou explozí vulkánu, jehož popel v oblasti před třemi sty miliony lety prales zakonzervoval. 

"Hledáme lokality, které zaznamenávají tuto velkou přírodní katastrofu. Chceme tím získat přehled, jak fungovala příroda. Vzorky nalezené v lokalitě Doubrava v nýřanském uhelném revíru, v oblasti mezi obcemi Pankrác a Blatnice, jsou zachované včetně anatomie, což je velmi vzácné," uvedl šéf paleontologů Josef Pšenička.

Naleziště Doubrava

Doubrava je lokalita srovnatelná se světově unikátní lokalitou Ovčín na Rokycansku, z níž už mají paleontologové v depozitu zhruba 5 000 vzorků. Ovčín vydal jedinečné nálezy nejen z paleobotaniky. Podobná lokalita z období karbonu se nachází například ve Španělsku, tam je ale jen zlomek počtu druhů rostlin nalezených na Rokycansku.

Lokalitu objevil jeho kolega Jan Bureš, který přípravné průzkumné práce organizoval sedm let. Snažil se při tom využít informací ze starých důlních map zejména z archivu Západočeských uhelných dolů.

Spolupracoval s geodety, plzeňskými jeskyňáři, prováděl detailní průzkum terénu, hledal pomocí pokusných sond, na místě byl i proutkař, při vyhledávacích pracích pomáhaly desítky lidí.

Paleontologové cenné kusy starých zkamenělých rostlin, včetně několika skutečně velkých mnohametrových fosilií, našli ve výkopu o velikosti pět krát osm metrů.

Celkem z Doubravy zajistili 2 000 vzorků, zakonzervovány byly v asi dvaceticentimetrové vrstvě popela z vulkánu. Bureš nyní připravuje odbornou publikaci, která nálezy představí.

Mezi nejcennější nálezy patří například kordaitová větev, tedy větev mohutného stromu z období karbonu.

U nálezu z Doubravy jsou vidět i reprodukční orgány, vědci objevili šištice napojené na větve. Bureš našel detaily vnitřní stavby, což je u takto starých rostlin unikát. Díky nalezeným velkým částem bude jednodušší rostliny rekonstruovat.

Zkamenělina prvohorního stromu cordaites z nově objevené lokality Doubrava u Nýřan.

"Například u jedné popínavé kapradiny jsme našli osu, která, pokud se narovná, mohla mít pět metrů. Stejně tak jsme našli sedm metrů dlouhý kmen jedné stromovité kapradiny, máme tak představu o tom, jak mohla být veliká. Dosud se kreslila tři čtyři metry vysoká," uvedl Pšenička.

Podle Františka Tichávka, který vzorky preparuje, je práce v laboratoři extrémně náročná na preciznost. Vzorky se čistí, určují, skládají k sobě a fixují, upravuje se jejich povrch, aby dál nezvětrávaly.

Kompletní vědecké zpracování může trvat i pět šest let. Nálezy zatím budou v depozitářích, vědci z muzea doufají v to, že se najdou prostory pro jejich vystavení.