Díky unikátním nálezům získají paleontologové důležitá data, která doplní obrázek o tom, jak vypadal tropický prales před velkou explozí vulkánu, jehož popel v oblasti před třemi sty miliony lety prales zakonzervoval.
"Hledáme lokality, které zaznamenávají tuto velkou přírodní katastrofu. Chceme tím získat přehled, jak fungovala příroda. Vzorky nalezené v lokalitě Doubrava v nýřanském uhelném revíru, v oblasti mezi obcemi Pankrác a Blatnice, jsou zachované včetně anatomie, což je velmi vzácné," uvedl šéf paleontologů Josef Pšenička.
Naleziště DoubravaDoubrava je lokalita srovnatelná se světově unikátní lokalitou Ovčín na Rokycansku, z níž už mají paleontologové v depozitu zhruba 5 000 vzorků. Ovčín vydal jedinečné nálezy nejen z paleobotaniky. Podobná lokalita z období karbonu se nachází například ve Španělsku, tam je ale jen zlomek počtu druhů rostlin nalezených na Rokycansku. |
Lokalitu objevil jeho kolega Jan Bureš, který přípravné průzkumné práce organizoval sedm let. Snažil se při tom využít informací ze starých důlních map zejména z archivu Západočeských uhelných dolů.
Spolupracoval s geodety, plzeňskými jeskyňáři, prováděl detailní průzkum terénu, hledal pomocí pokusných sond, na místě byl i proutkař, při vyhledávacích pracích pomáhaly desítky lidí.
Paleontologové cenné kusy starých zkamenělých rostlin, včetně několika skutečně velkých mnohametrových fosilií, našli ve výkopu o velikosti pět krát osm metrů.
Celkem z Doubravy zajistili 2 000 vzorků, zakonzervovány byly v asi dvaceticentimetrové vrstvě popela z vulkánu. Bureš nyní připravuje odbornou publikaci, která nálezy představí.
Mezi nejcennější nálezy patří například kordaitová větev, tedy větev mohutného stromu z období karbonu.
U nálezu z Doubravy jsou vidět i reprodukční orgány, vědci objevili šištice napojené na větve. Bureš našel detaily vnitřní stavby, což je u takto starých rostlin unikát. Díky nalezeným velkým částem bude jednodušší rostliny rekonstruovat.
Zkamenělina prvohorního stromu cordaites z nově objevené lokality Doubrava u Nýřan.
"Například u jedné popínavé kapradiny jsme našli osu, která, pokud se narovná, mohla mít pět metrů. Stejně tak jsme našli sedm metrů dlouhý kmen jedné stromovité kapradiny, máme tak představu o tom, jak mohla být veliká. Dosud se kreslila tři čtyři metry vysoká," uvedl Pšenička.
Podle Františka Tichávka, který vzorky preparuje, je práce v laboratoři extrémně náročná na preciznost. Vzorky se čistí, určují, skládají k sobě a fixují, upravuje se jejich povrch, aby dál nezvětrávaly.
Kompletní vědecké zpracování může trvat i pět šest let. Nálezy zatím budou v depozitářích, vědci z muzea doufají v to, že se najdou prostory pro jejich vystavení.
