Javor stříbrný u kulturního domu Družba byl v roce 1978 vyhlášen jako památný strom. Je totiž dendrologicky cenný a tvoří významnou krajinnou dominantu.
Javor stříbrnýJavor stříbrný, který roste v Klatovech, je starý asi 180 let, měří 25 metrů a šířka jeho koruny dosahuje 20 metrů. Ve výšce 1,3 metru má jeho kmen obvod téměř 3,4 metru. |
"Strom budeme nejprve prořezávat, zbavovat suchých větví. Tady vpravo je jich celá partie, pak nějaké vidím i nahoře. Ono se to nezdá, ale když takový strom prořežeme, tak vznikne hromada několika kubíků větví," uvedl ještě před zásahem arborista Jan Spěváček.
Na plachtě pod stromem měl připravené dvě motorové pily, různé speciální karabiny, lana, hák na teleskopické tyči i zařízení, které vypadalo jako obří prak.
"Tím dostáváme lana vysoko do korun stromů, po nich se pak dostáváme nahoru,“ vysvětlil Spěváček.
Na svém kontě má i jeden vynález, který arboristé začínají postupně používat. Je to právě teleskopická tyč s hákem, která také slouží k umisťování lan vysoko v korunách.
"Neřežeme jen suché, ale trošku i ty zelené větve, tomu se říká zdravotní řez. Stromy totiž nerostou vždy ideálně, mají různé vlky, křížící se větve, na to jsou různé pohledy, ale snažíme se korunu uvolnit, provzdušnit, prosvětlit. Ale zase ne příliš mnoho, protože platí takové arboristické heslo, že nejlepší řez je žádný řez. Signalizuje, že přístup člověka ke stromu by měl být citlivý," vysvětlil Spěváček.
Podotkl, že stromy v rušných městech okolní prostředí stresuje. "Mají obrovskou výdrž, přežijí, i když je těchto faktorů víc - vyšší teplota, exhalace, větší zhutnění půdy, otřesy. Mluví se ale o tom, že životnost stromů ve městě oproti přírodě je třetinová," konstatoval Spěváček.
Podle jeho slov ale mají stromy pro město neocenitelnou funkci. Město bez stromů je jen vyprahlá betonová poušť, stromy tvoří úžasné mikroklima, zvýší vlhkost kolem sebe. Každý zná ten pocit, když jde v létě alejí v parku, je to vždy příjemnější než uprostřed křižovatky.
