Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na opravu nádraží v Plzni dohlíží pyrotechnici, v zemi mohou být bomby

  14:33aktualizováno  14:33
Pod dohledem pyrotechniků opravují dělníci poslední část plzeňského vlakového nádraží mezi hlavní budovou a řekou Radbuzou. Je totiž možné, že pod kolejemi jsou nevybuchlé bomby shozené na konci druhé světové války.

Při rekonstrukci poslední části Hlavního vlakového nádraží v Plzni musejí asistovat pyrotechnici. (19. února 2017) | foto: Ladislav Němec, MAFRA

„Nikdo nemá jistotu. Když jsem v roce 1988 dělal v této oblasti měření pro zabezpečovací zařízení železnice, musel jsem klasické metody opustit. Žádným přístrojem tam nic nezměříte, protože železniční tratě jsou elektrifikované, pod mosty jezdí tramvaje. Jsou tam spousty bludných proudů, kovu a snad také bunkr, který byl při náletu zasažen,“ vysvětlil bývalý pyrotechnik Vítězslav Kryštof, který od roku 1972 v Plzni prováděl geofyzikálně pyrotechnický průzkum.

Rekonstrukce nádraží v Plzni

Varování před nevybuchlými bombami stavbaři berou velmi vážně. Navíc i v zadávací dokumentaci pro přestavbu plzeňského železničního uzlu projektanti doporučili nejprve pyrotechnický průzkum a pak dělat zemní práce za dohledu pyrotechnika.

Mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha potvrdil, že doporučení expertů neberou na lehkou váhu. „Bylo nařízeno, že se po odkrytí vrchní vrstvy provede plošné magnetometrické měření. To se bude opakovat vždy po odtěžení půl metru zeminy,“ popsal Kostiha.

Pokud se budou dělat hlubší základy staveb nebo zajišťovat stěny, vytvoří se i síť průzkumných vrtů.

Nálety na Plzeň

  • noc na 26. dubna 1942 - cílem byla Škodovka, bomby dopadly mezi Úslavu a stanici Koterov
  • noc 5. května 1942 - místo Škodovky zásahy mezi Ledci a Krkavcem
  • noc 17. dubna 1943 - místo Škodovky byly zasaženy Dobřany
  • noc 14. května 1943 - první zásah továrny Škoda
  • 22. února 1943 - zasažena střelnice v Bolevci
  • 16. října 1944 - cílem Škodovka, ale oběti byly i mimo její areál
  • 16. a 20. prosince 1944 - další přesný nálet na zbrojní továrnu, škody a oběti i v blízkém centru Plzně
  • 14. února 1945 - nálet na seřazovací nádraží
  • noc na 17. dubna 1945 - cíl nádraží, svrženo 895 tun bomb
  • 18. dubna 1945 - místo nádraží byly zasaženy Slovany a Petrohrad
  • 25. dubna 1945 - největší bombardování Škodovky, poprvé v historii bylo obyvatelstvo předem varováno z vysílání BBC

„V nich budou měření probíhat metodou vyvinutou v Německu, kde mají s nevybuchlou municí bohaté zkušenosti. Vzhledem k tomu, že je velká šance nálezu, budeme postupovat s maximální obezřetností,“ řekl Kostiha.

Obavy z nevybuchlých válečných bomb rozhodně nejsou plané. Před deseti lety narazili stavbaři při budování základů hotelu v sousedství křižovatky U Jána na čtvrttunovou nevybuchlou pumu. Policie evakuovala lidi v půlkilometrovém okruhu, fungovalo jen vlakové nádraží.

„Bomba byla jen dva a půl metru od lávky přes frekventovanou silnici,“ připomněl Kryštof.

Historik Karel Foud soudí, že nevybuchlá bomba pocházela s největší pravděpodobností z náletu na Plzeň v prosinci 1944.

Před šesti lety stavbaři našli podobnou pumu při rekonstrukci tramvajové trati na Karlovarské třídě. Ta podle Fouda nejspíše pocházela z náletu v květnu 1943.

„Že se při přestavbě nádraží mohou najít nevybuchlé bomby, se vyloučit nedá. Vezměte si, jak dlouho se jezdilo nad bombou na Karlovarské. Spousta jich při náletech padala nejen na Škodovku nebo nádraží, ale i na pivovar nebo do centra města. V prosinci 1944 bomby určené Škodovce zasáhly třeba i hotel Continental u náměstí Republiky nebo bývalé kino Hvězda,“ podotkl historik Foud.

Odborníci sice porovnávali historické fotografie z náletů, ale ani z nich se nedají určit místa, kde pumy po dopadu neexplodovaly.

Snímky z poválečného období zobrazují jen krátery v místech, které nebylo potřeba zasypat a uvést do původního stavu. Takové upozornění je v projektové dokumentaci k současné přestavbě nádraží.

Vítězslav Kryštof připomněl, že některé bombardéry byly vybavené fotokamerami. „Jakmile se otevřela pumovnice, zaznamenávaly situaci, kam bomby dopadly a které vybuchly. V průměru jedna ze čtyř bomb neexplodovala,“ upřesnil odborník.

Podle historika Fouda ale není možné od takových záběrů čekat zázraky. „Některé snímky jsou z doby po explozích, kdy je už nad zemí kouř z požárů. Britové měli výborně zvládnuté noční bombardování, prostor si osvětlili téměř jako za dne, ale mnohdy se ze snímků nedá téměř nic poznat,“ podotkl Foud.

Geofyzik a pyrotechnik Vítězslav Kryštof za více než čtyřicet let své činnosti dělal průzkumy na většině území Plzně. Například na Borských polích kvůli stavbě univerzitních budov v místě bývalého vojenského letiště nebo u vybombardovaného seřazovacího nádraží u Jateční třídy kvůli stavbě teplárny.

Prověřoval i plochu před stavbou Domu kultury u Americké třídy, jen kousek od hlavního vlakového nádraží.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.