Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kolonoskopie odhalí prekancerózy, snižuje tak výskyt nádorů, říká lékař

  16:17aktualizováno  16:17
Západní Čechy jsou známé tím, že je zde nejvíce lidí s rakovinou tlustého střeva a konečníku, ale i jiných nádorů. Poslední statistika z roku 2012 ukazuje, že v Plzeňském kraji tehdy onemocnělo rakovinou tlustého střeva a konečníku 517 lidí a 310 jich zemřelo. Je to nejvíc ze všech krajů. Karlovarský kraj jen mírně zaostává.

Přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jindřich Fínek. | foto: archiv MF DNES

Lékaři také zaznamenali, že v západních Čechách se často stává, že lidé do ordinací přicházejí až v okamžiku, kdy mají nádor až ve třetím či čtvrtém stádiu. Podle přednosty onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jindřicha Fínka je to tím, že je zde hodně venkovských a pohraničních oblastí, kde žijí lidé jakoukoli preventivní akcí neovlivnitelní.

Je opravdu rozdíl mezi přístupem lidí z vesnice a z města? Lidé z města více dbají na prevenci?
Lidé z města mají i větší možnost výběru zdravotnického zařízení, navíc městské obyvatelstvo je více vstřícné k informacím, které dostává. Valí se na ně ze všech možných reklam a oni jsou zvyklí je sledovat. Já bych řekl, že mají i větší důvěru ve zdravotnický systém. Na druhou stranu ve městech žije starší obyvatelstvo, takže je zde nádorů více. Je tomu tak třeba v Praze. Vysvětlení je jasné. Starší obyvatelstvo migruje do měst, protože tam čerpá sociální služby, proto je tam diagnostikováno víc nádorů. Možná je to i sdílením zkušeností, když je například v domově důchodců víc lidí pohromadě. Naopak, když někdo žije v malé vísce a k sousedovi to má pět kilometrů, tak je mnohem obtížnější získat ho do preventivních programů.

V rámci prevence kolorektálního karcinomu se zjišťuje přítomnost krve ve stolici. Není to pozdě, když je ve stolici krev? Dá se tak odhalit například první stadium nádoru?
V medicíně nikdy nemáme jistotu, ale když se tam objeví krev, tak v 95 procentech případů to nemá s nádorem nic společného. Naštěstí. Většinou je to kvůli hemoroidům nebo kvůli pečlivému čistění zubů nebo že si dotyčný koupil k svačině tlačenku. To vše totiž může výsledek vyšetření trochu zastřít. Dnes už jsou ale metody, které i toto dovedou odfiltrovat a tyto pacienty lékař pošle domů. U ostatních je to podnět k dalšímu vyšetřování - kolonoskopickému vyšetření, kdy se střevo vyprázdní, optikou se prohlédne a v místech, která se nebudou provádějícímu lékaři líbit, se vezmou vzorky pro histologické vyšetření a potom už se výsledek blíží jistotě, že víme, co se ve střevu děje.

A není lepší jít hned na kolonoskopii než si testovat krev ve stolici?
To je věc trochu politická a trochu ekonomická. Musí se vycházet z toho, že každý screening musí být ekonomicky proveditelný, musí probíhat u nádoru, který je častý a musí být známa léčba. To jsou tři podmínky, které screening musí splňovat. Když se s kolonoskopií u starších lidí začínalo, tak jsme říkali: ‚Máme hodně kolorektálních karcinomů, ale kolik tu máme pracovišť, která jsou schopna provádět endoskopické vyšetření na běžícím pásu?‘ A zjistilo se, že jich nemáme dostatek a zpočátku byl problém s hrazením tohoto vyšetření lékařům - gastroenterologům, protože přístroj kolonoskop se po určitém počtu vyšetření opotřebuje a musí se koupit nový. Proto se dnes využívá i vyšetření krve ve stolici. Navzájem se tato dvě vyšetření doplňují. Zkrátka vyslat několik milionů lidí na kolonoskopii v krátkém časovém úseku není možné. Navíc ani kolonoskopie není výkon, který je zcela bez komplikací.  Ale v rodinách, kde je hodně nádorů, sledování lékaři začíná ve věku dvaceti let. 

Když kolonoskopie dopadne dobře, člověk je na další vyšetření pozván za deset let. Není to moc dlouhá doba? Jak rychle roste nádor?
Velice pomalu. Když vezmeme v úvahu rakovinný nádor s metastázami, tak vzniká tak pět let. Nádor střeva má ‚výhodu‘, že nezačíná jako nádor, ale jako takzvaná prekanceróza. To znamená jako například nějaký polyp, který je vidět ve střevě a je to zcela nerakovinné onemocnění. To se pak ale v průběhu času vyvíjí, zvyšuje se v něm biologická aktivita buněk až se dospěje k nádoru. Takže lékař při kolonoskopii hledá zejména tyto prekancerózy.

Čím je daný vznik nádoru?
Působí vždy mnoho faktorů. My lékaři se snažíme některé faktory odbourat. Lidé také začínají být uvědomělejší. Přestávají mezi námi žít takoví lidé, kteří třikrát za rok zabili prase a ničím jiným se neživili. Je dobré, že strava je pestřejší, že lidé chodí na preventivní vyšetření. U nádoru prsu vyšetření mamografem nesnižuje výskyt nádorů, my jen díky tomu na nádor přijdeme dříve. U nádoru střeva je to jiné, tam se preventivním vyšetřováním výskyt snižuje, protože odstraňujeme zmíněné prekancerózy a když je odstraníme, nádor na tomto místě nemůže vzniknout. Výskyt nádorů souvisí i s demografickým vývojem. Když nastupují do rizikového věku silné ročníky, tak se výskyt zvýší a když nastupují slabé ročníky, je méně onemocnění.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Dvouletý chlapec při hře v autě otočil klíčkem a na dvoře srazil otce

Neobvyklá nehoda se stala v neděli v Domažlicích, kde se na dvorku u domu rozjelo zaparkované auto a srazilo muže. Podle dosavadních zjištění vyšetřovatelů vůz...  celý článek

Vladimíra Menclová ze sadů Nebílovy upravuje sítě proti kroupám nad mladými...
Sady natahují sítě proti kroupám, ovoce z neúrody chtějí prodávat samy

Mrazy a sucho způsobily ovocnářům v Plzeňském kraji velké škody. Přišli asi o polovinu jablek, u třešní a švestek se škoda odhaduje na 95 procent. Sadaři z...  celý článek

Sídlo firmy Brusivo v Rokycanech.
O ocenění se ucházejí řadové domy ze Zruče i budova firmy Brusivo

Tři stavby z Plzeňského kraje nominovali odborníci do soutěže o Českou cenu za architekturu 2017. Jsou to řadové domy ve Zruči u Plzně, administrativní budova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.