Šéfredaktor časopisu Vodní hospodářství Václav Stránský řekl, že má z těžby v nejpřísněji chráněných oblastech parku obavy. "Při těžbě se naruší půdní horizont. Následná eroze může během jednoho přívalového deště nenávratně odnést půdu, která se tvořila stovky let. Zvyšuje se i riziko případných povodní. Dovedu si představit, jak postižené obce, které dnes chtějí zatočit s kůrovcem, budou po státu žádat, aby s tím něco udělal," uvedl Václav Stránský.
Snímky káceníNa internetových stránkách iniciativy byla spuštěna fotokampaň, které se mohou milovníci a návštěvníci Šumavy zúčastnit. Zájemci mohou na svých fotografiích zachytit šumavskou přírodu a na internetové adrese snímky umístit do pěti rubrik a lokalizovat na mapě: Kde se už kácelo, kde se nekácelo, kde se má kácet, jiné přírodní krásy Šumavy a zástavba šumavské krajiny. |
Senátor Miroslav Krejča (ČSSD) upozornil, že národní park může značně poškodit, když se po nástupu nového ministra a nového vedení správy parku, tak jako nyní, razantně otočí kormidlem v péči o rezervaci. Senátor prohlásil, že je nutné garantovat, že nebude docházet k extrémním odchylkám v systému správy o rezervaci.
"Nyní vidím tyto garance jedině v urychleném přijetí kvalitního zákona o Národním parku Šumava. Do té doby bychom se měli vyvarovat jakýchkoli radikálních zásahů do ekosystému parku," zdůraznil Krejča.
Kácení stromů napadených kůrovcem i v oblastech, kde se dosud kvůli ochraně přírody kácet nesmělo, prosazuje nové vedení správy parku v čele s ředitelem Janem Stráským. Ten už požádal ministerstvo životního prostředí, aby tyto zásahy schválilo.
Stráský dokonce už nechal označit tisícovky stromů, které by měly v nejcennějších místech rezervace padnout. Plán zatím blokuje skutečnost, že záměry musí získat posudek vlivů na životní prostředí, což může trvat několik měsíců.
Zásahy v nejpřísněji chráněných oblastech prosazují v rámci svého pojetí boje s kůrovcem i někteří zástupci šumavských obcí a část politiků včetně prezidenta Václava Klause. Starostové ze Šumavy nedávno předali předsedovi Senátu Milanu Štěchovi petici za záchranu Šumavy s více než třinácti tisíci podpisy.
Jednoznačně se proti kácení postavili zejména přírodovědci a ekologičtí aktivisté. Odpůrce zásahů sdružuje platforma ŠumavaPro. Její výzvu za záchranu národního parku už podepsali například bývalý prezident Václav Havel, spisovatel Ivan Klíma, herečky Eva Holubová a Bára Štěpánová nebo kněz Tomáš Halík.
