Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kdo chce založit odbory, má vyhazov. I takové situace zažil právník Kovo

  17:24aktualizováno  17:24
Špatné rozvržení pracovní doby, dodržování přestávek či placení přesčasů, to jsou podle regionálních zástupců Odborového svazu Kovo nejčastější problémy zaměstnanců v kraji. Podle právníka svazu Vladimíra Šticha se staly i případy, kdy lidé dostali výpověď, když v podniku chtěli založit odbory.

Právník regionálního Odborového svazu KOVO pro Plzeňský kraj Vladimír Štich. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

V jedné začínající firmě v Plzeňském kraji založilo pět lidí odbory. Než svůj záměr stačili oficiálně sdělit vedení firmy, dostali všichni výpověď.

U dalšího velkého zaměstnavatele v kraji probíhalo představení dvou zakládajících členů odborové organizace za účasti 19 lidí z managementu firmy. Manažeři začali oba zaměstnance takzvaně grilovat otázkami týkajícími se jejich práce. Ti si založení odborů nakonec rozmysleli.

I s takovými situacemi se odboráři setkali. Podle nich firmy hledají skuliny v novém občanském zákoníku, díky kterým by mohly vůči zaměstnancům přitvrdit. Právník Odborového svazu Kovo Vladimír Štich přesto tvrdí, že se firemní kultura v regionu zlepšuje.

Někdy podle odborářů stačí, aby dorazil německý vlastník, a chování českého managementu se ve vztahu k odborům rázem zdemokratizuje.

Říkáte, že se firemní kultura související s odbory zlepšuje. Jak se to projevuje?
Lidé zakládající odbory už nejsou tak pranýřováni. My z vedení OS Kovo ale zaměstnance nepovzbuzujeme k tomu, aby odbory zakládali. Tento impulz musí přijít od nich. Ale když se na nás někdo obrátí s prosbou o pomoc, poradíme. 

S kterými problémy se na vás pracovníci nejčastěji obracejí?
Většinou je to otázka pracovní doby, což je největší svízel. Problémy jsou i s dodržováním přestávek, placením přesčasů, špatným rozvrhováním pracovní doby.

Stává se často, že přesčasy nejsou uhrazeny?
Stává se to, ale spíše jde o minimum případů, protože se snažíme předcházet tomu, aby se zaměstnanci jen podřizovali zaměstnavateli, který řekne, teď nechci, abyste dělali, a teď chci, abyste pracovali sedm dní v týdnu od rána do noci. Tím se lidem rozpadá rodinný život a jeho plánování. 

Takže to dopadá například i tak, že pracovník je třeba měsíc stále ve firmě a pak týden doma?
Také se to stává. Uvedu konkrétní případ. Zaměstnanec má syna, perspektivního hokejistu, a vozí ho po trénincích. Jenže neví, jestli půjde v sobotu nebo v neděli do práce, protože zaměstnavatel mu to řekne třeba jen den předem. Problém je, že zaměstnanec podepsal v dodatku pracovní smlouvy, že může být informován 12 hodin před výkonem práce. 

Zaměstnavatel tedy hřeší na to, že se zaměstnanec bojí o práci a kývne na všechno?
Přesně tak. Souvisí to s liberalizací pracovního práva a novým občanským zákoníkem. To, co nejde uzavřít v rámci kolektivního vyjednávání v kolektivní smlouvě, se dá udělat dodatkem k pracovní smlouvě, který se dohodne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. 

To je novinka vycházející z občanského zákoníku?
Není to novinka, ale teď se s tím setkáváme v masovějším měřítku a je obtížné to napadnout, protože obě strany se dohodly. Pokud nejde o zákoníkem přímo zakázanou úpravu nebo nejde proti zásadám, musel by jít člověk k soudu. Ten by musel konstatovat, že dohoda je neplatná. 

Co tedy zaměstnancům radíte? Aby neuzavírali dodatky?
Požádat o radu přicházejí jak jednotlivci, tak odborové organizace. Ty se pak snaží na nástěnkách nebo při komunikaci se zaměstnanci upozorňovat na zákoutí ujednání, která mohou mít hodně negativní důsledky. 

Občanský zákoník má přes tři tisíce paragrafů

Je nový občanský zákoník pro zaměstnance přínosem?
Problém je, že má 3071 paragrafů, což je ohromné kvantum informací, které normální člověk není schopný vstřebat, a zaměstnavatelé nebo hlavně jejich právní zástupci se v něm učí orientovat a využívají skulin, které tam jsou. A my musíme jít s dobou a musíme ty skuliny rovněž nacházet. 

Problém tedy je, že jde o novou normu, a než se v ní zorientuje zaměstnavatel i zaměstnanec, můžeme se dočkat neblahých věcí?
Problém je, že nejsou stanoveny žádné výklady občanského zákoníku, to přinese až doba. My jsme dnes v situaci, že zákoník umožňuje precedenční výklad i na základě výroků soudů nižších stupňů, zatímco předtím tuto funkci plnily nejvyšší soudy. Pokud pracovně-právní kolegium Nejvyššího soudu vydalo judikát, tak byl závazný. Občanský zákoník ale umožňuje, aby se postupovalo i podle výroků okresních soudů. Musí se tedy sledovat, co se v kterém okrese rozhodlo. Je to tedy i o informovanosti právních zástupců. 

To ovšem může být i pozitivní, nebo ne?
Určitě, ale automatizované systémy právních informací se musí zásobit informacemi. Situace už se ale zlepšuje a významné rozsudky okresních soudů se tam dostávají. Systém však není veřejně dostupný, ten si musí každý zaplatit.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plzeňský výčepní Miroslav Štych vyhrál soutěž Pilsner Urquell Master Bartender....
Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti...  celý článek

František Křižík ve své laboratoři ve 20. letech.
I vynálezce Křižík dělal klukoviny, s Klostermannem chodil tajně kouřit

Před 170 lety se na Klatovsku narodil vynálezce a průmyslník František Křižík. Rád vzpomínal na svého kamaráda z dětství - budoucího spisovatele Karla...  celý článek

Umělec Adam Kovalčík soutěž vyhrál s návrhem, na němž silueta svatého Jana...
Nepomučtí půjdou k referendu kvůli světci a palmě na kruhovém objezdu

Bouřlivou diskuzi vyvolal v Nepomuku na Plzeňsku nápad umístit na kruhový objezd siluetu svatého Jana Nepomuckého. Návrh umělce Adama Kovalčíka, který zvítězil...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.