V nedávné době vznikly odbory například ve strojírenské firmě Wuppermann Kovotechnika Holýšov nebo v rokycanském Borgersu, což je největší výrobce netkaných textilií pro automobilové interiéry v Česku.
„Minulý týden jsme informovali vedení firmy, že tam vznikla odborová organizace v podobě takzvaného seskupení členů a že tam prostřednictvím svých členů působí odborový svaz Kovo,“ uvedl vedoucí regionálního pracoviště Plzeň odborového svazu Kovo Ivo Kužel.
Podle něj je to velký úspěch, protože v Borgersu už se zaměstnanci pokoušeli odbory založit zhruba čtyřikrát, ale vždy od toho upustili. Od první schůzky s vedením regionálního pracoviště odborového svazu Kovo, které se uskutečnilo předposlední týden v květnu, se od tamních odborů zapojily desítky lidí.
Odbory byly v Borgersu založeny krátce poté, co zde na začátku května proběhlo v pobočkách Hrádek a Volduchy několikahodinové přerušení výroby kvůli zavedení nového způsobu odměňování. Firma je známá nejen díky svému rozvoji, ale i kvůli následkům pracovního prostředí. Více než stovka jejích pracovníků totiž mezi lety 2010 až 2015 doplatila především plicními chorobami na práci s chemickými látkami.
„Od začátku roku 2010 bylo v Borgersu přiznáno celkem 113 nemocí z povolání. Jednalo se o astma a plicní onemocnění, odborně nazývané exogenní alergická alveolitida,“ uvedl loni Josef Klepáč z Krajské hygienické stanice. Pak se ale situace zlepšila, protože firma investovala do odsávání, respiračních zařízení a používá lepidla s nižším obsahem škodlivých izokyanátů.
Podle zástupců odborového svazu Kovo přispěl k nárůstu odborových organizací ve firmách i nový institut seskupení členů. Díky němu mohou profesionální pracovníci vyjednávat za zaměstnance, kteří tak před vedením firmy zůstanou v anonymitě. Pracovníci společností v Plzeňském kraji si od založení odborů slibují zvýšení mezd.
Například ve firmě Panasonic na Borských polích byly odbory založeny v roce 2000 a v prvním roce jejich fungování vzrostly platy zaměstnanců o 18 procent.
Fungují i tajné odbory
Ne všude se ale odbory ujmou. V malé firmě na severním Plzeňsku je založili před třemi roky, ale po nátlaku zaměstnavatele odboráři po půl roce podnik opustili, i když s dvojnásobným odstupným. Vedení firmy bylo ochotné peníze obětovat, jen aby se „rebelů“ zbavilo.
V podobných situacích nyní pomáhá právě nový institut seskupení členů, který lze nazvat utajeným členstvím v odborech (psali jsme zde).
Jednatel Borgersu Lubor Šabacký uvedl, že vedení firmy plně respektuje právo zaměstnanců založit si odborovou organizaci a členství v odborech nijak neovlivní přístup managementu k zaměstnancům. „Firma v současnosti jedná s předsedou odborů Ivem Kuželem, který potvrdil, že vedeme s odbory konstruktivní jednání,“ dodal Šabacký.
O tom, že se vyplatí založit odbory, je přesvědčený Jan Dvořák, který spoluzakládal organizaci ve firmě Panasonic na plzeňských Borských polích v roce 2000. „Mzdy ve firmě nebyly konkurenceschopné, Panasonic tehdy platil velice málo ve srovnání s tím, kolik se dalo v Plzni vydělat. Nespokojenost zaměstnanců rostla, proto byly založeny odbory,“ líčí Dvořák.
První rok po založení se podle něj mzdy ve firmě Panasonic navýšily o 18 procent. „Než přišla krize, v roce 2006 nebo 2007 jsme i kvůli vysoké inflaci navyšovali mzdy o šest nebo sedm procent. Pro letošek je v kolektivní smlouvě závazek zvýšit mzdy o čtyři procenta,“ popsal Dvořák.
