Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

OBRAZEM: Jak se měnila 140 let stará trať Plzeň-Cheb v moderní koridor

  19:16aktualizováno  19:16
Téměř přesně 140 let poté, co byla dokončena za dob císaře Františka Josefa I. výstavba tratě z Plzně do Chebu, se toto železniční spojení dočkalo významné modernizace. V těchto dnech skončila pět let trvající přestavba na tranzitní koridor.

Stavba druhé koleje a menší přeložka trati u Rájova. | foto: Miroslav Klas

Na základě mezistátních dohod byla trať Plzeň-Cheb zařazená v 90. letech do tzv. III. tranzitního koridoru, který vede ze Slovenska přes Moravu a Prahu do Chebu a pak dále do Německa.

V lesích schovaná zastávka Sulislav v dubnu 2008.

Zastávka Sulislav v dubnu 2008...

Zastávka Sulislav o 4 měsíce později.

A o čtyři měsíce později.

Záměrem projektu bylo trať modernizovat, generálně opravit všechny mosty, tunely, zářezy, položit novou bezstykovou kolej, vyměnit trolejové vedení a trať vybavit novým zabezpečovacím zařízením.

Přestupování z vlaku do náhradních autobusů je vždy velmi nepopulární a cestující na chebské trati si toho užili více než dost.

Přestupování z vlaku do náhradních autobusů. Cestující na chebské trati si ho užili dost.

Zároveň se rozhodlo o stavbě druhé koleje z Kozolup do Pňovan a menších přeložkách tratě tak, aby vlaky nemusely před některými oblouky zbytečně snižovat rychlost.

Stavební práce na trati rozdělené na etapy byly zahájeny v dubnu 2006 v okolí Plzně. Poslední a zároveň neobtížnější úsek z Pavlovic do Svojšína, přišel na řadu až od roku 2010.

Přestavba trati byla mimořádně náročná, protože její značná část vede obtížně přístupnými místy. Stavební práce na jednokolejných úsecích si vynutily mnohaměsíční výluky trati, náhradní dopravu za osobní vlaky zajišťovalo denně až 40 autobusů. Nebylo to vůbec jednoduché, kvalitní silnice při trati nevede.

Nasouvání nové kostrukce mostu přes Úhlavku z Stříbra za pomoci konzolového kolejového jeřábu
Přípravné práce před přesunem nové mostní konstrukce kolejovým jeřábem GEK 80 ve stanici Stříbro.

Nasouvání nové konstrukce na jeden z mostů u Stříbra

Výlukové autobusy se tak musely míjet na úzkých prašných cestách s naloženými tatrami a nejednou to odnesla zpětná zrcátka či utržená krajnice silnice. V létě roku 2008 byla na dobu tří měsíců zcela odříznuta od zbytku železnice lokálka Pňovany-Bezdružice. Aby byl provoz zachován, byl do Bezdružic pro jistotu zapůjčen záložní motorový vůz.

ový silniční podjezd u Nového Dvora nahradil původní nevyhovující přejezd.

Nový silniční podjezd u Nového Dvora nahradil původní nevyhovující přejezd.

Na konci pětiletého úsilí stavbařů je kompletně modernizovaná trať, kde se běžné vlaky mohou prohánět rychlostí až 120 km/h, oproti předchozím 90 km/h. Vlakům s naklápěcí skříní jako je Pendolino, bude v některých úsecích dovolena rychlost až 150 km/h.

Těžkým nákladním automobilům Tatra 815 dávali stavbaři železnice evidentně přednost před ostatními vozy. Jak říkávali, u Tatry máme jistotu, že ta se vyhrabe z čehokoliv. Někdy korba Tatry posloužila také pro převoz dělníků mezi staveništi

Dráhy však s nasazením těchto rychlovlaků na zmíněnou trať zatím nepočítají. V sobotu 14. května se tam uskuteční pouze propagační jízda Pendolina (více čtěte zde). Dráhy se rozhodly, že pro trať z Chebu do Prahy nakoupí z druhé ruky starší vagony z Rakouska.

Cestující i tak čeká lepší pohodlí, vyšší rychlost a pohodlnější jízda po nových kolejnicích. Jen výhledu do krásné krajiny a městečka českého západu si užijí méně. Množství obludných protihlukových zdí podél trati je ve srovnání s ostatní Evropou mimořádné a často v místech, kde je jejich přínos s ohledem na vysokou cenu krajně diskutabilní.

Mnohaleté přání mnohých Plzeňanů se splnilo. Na nové zastávce Plzeň - Zadní Skvrňany zastavuje osobní vlak.
Lehká konstrukce klenutého mostku mezi Sulislaví a Pňovany.
Přestavěný most u Damnova těsně před dokončením
Stavební práce ve stanici Stříbro, srpen 2009

Minulost trati Plzeň - Cheb

Po necelém roce a půl výstavby byla v září 1871 z podstatné části dokončena a v lednu 1872 oficiálně otevřena. Na 106 km dlouhé trati s technicky nejnáročnějším úsekem Stříbro – Planá s osmi velkými viadukty, třemi tunely a mnoha hlubokými zářezy tehdy pracovalo 15 151 dělníků, 2 713 řemeslníků, 880 koní, 2 527 vozidel.

V roce 1958 byla zahájena stavba druhé traťové koleje v úsecích Plzeň – Pňovany a Cheb – Lázně Kynžvart. Protože však budování druhé koleje bylo velmi nákladné, v roce 1962 se do popředí dostala tehdy revoluční myšlenka na zavedení dálkového dispečerského řízení celé trati. To mělo za podstatně nižších nákladů výrazně zvýšit výkonnost trati.

Elektrické lokomotivy mohly projet celou trať poprvé od 9. června 1968.

V 70. a 80. letech 20. století byla trať extrémně zatížena silnou nákladní dopravou, zejména uhelnými vlaky. Chebská trať v té době patřila k nejvíce vytíženým jednokolejným tratím v Evropě.

Po roce 1989 nákladní provoz poklesl, ale trať významu nepozbyla. Stala se z ní důležitá mezinárodní spojka do západní Evropy. Legendární Západní expres z Prahy do Paříže, byl v 90. letech nahrazen vlaky kategorie EC do Německa.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zanedbaná část Papírenského parku v Plzni na Slovanech. (14. srpna 2017)
Dobrovolníci nemohli do Papírenského parku, zůstává zanedbaný a uzavřený

Otevření Papírenského parku v Plzni na Slovanech se odsouvá na neurčito. Dobrovolníci z celého světa, kteří měli v létě během workcampu vylepšit zanedbanou...  celý článek

V roce 2016 se Robert Irvine Gilbert stal čestným občanem Domažlic.
Zemřel veterán a čestný občan Domažlic Robert Gilbert, bylo mu 102 let

V pátek zemřel americký válečný veterán Robert Irvine Gilbert, který se v roce 1945 podílel na osvobozování západních Čech. O jeho úmrtí informovala mluvčí...  celý článek

Lavice obžalovaných u Krajského soudu v Hradci Králové zůstala prázdná.
Matka obviněná z vraždy jde do vazby, dítě zabila zřejmě paličkou a nožem

Plzeňanka obviněná z vraždy čerstvě narozené dcery nejspíš dítě smrtelně zranila paličkou na maso a nožem. Vyplývá to z dosavadních výsledků vyšetřování. Na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.