Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Architekti navrhují místo sporného obchvatu Roudné menší silnici s alejí

  13:31aktualizováno  13:31
Postavme místo plánovaného obchvatu Roudné menší silnici se zatáčkami a stromořadím, kde se bude jezdit padesátkou. To navrhují architekti, kteří pomáhají při zpracování územního plánu Plzně. Odpůrci obchvatu Roudné ale dál bojují za to, aby se nestavělo vůbec.

Obchvat Roudné by měl odvést část dopravy z Karlovarské třídy, kde se ve špičkách často tvoří kolony. | foto: Jiří Bervida, MAFRA

S nápadem, který by mohl zmírnit, nebo i ukončit letitou válku o obchvat Roudné v Plzni, přišli zástupci architektonického studia Moba. Navrhují zásadně změnit charakter plánované silnice, proti které se obyvatelé Roudné bouří.

Vedení města chce novou silnicí mezi Rychtářkou a fakultní nemocnicí na Lochotíně vytvořit druhé spojení centra a Severního předměstí. Roudenští se ale bojí, že se po silnici pohrnou desítky tisíc aut, což zhorší životní prostředí v jejich čtvrti.

"My jsme navrhli, aby se změnil charakter silnice na Roudné na nízkokapacitní komunikaci se stromořadím, která povede po terénu bez jakýchkoli protihlukových opatření, aby nevypadala jako dálnice," říká Igor Kovačevič z architektonického studia Moba.

Navrhuje silnici s omezením rychlosti na 50 kilometrů, se zákrutami, vedle ní doporučuje cyklostezku a stromy. Upozorňuje, že je zapotřebí brát v úvahu psychologii řidiče.

"Jakmile rozdělíte krajinu protihlukovými stěnami, tak oddělujete řidiče a dáváte mu možnost jezdit stovkou. Musíme silnici vybudovat takovou, aby z ní měli užitek jak řidiči, tak lidé okolo," argumentuje Kovačevič.

Podle něj je třeba sednout si s občany, věc vykomunikovat a garantovat, že to dopadne tak, jak město řekne. "Pak se ze silnice nestane jen přivaděč z místa A na místo B," dodal architekt, kterého může město vyslyšet nebo nemusí.

Odpůrci obchvatu Roudné se nedávno spojili s poslancem Věcí veřejných Vítem Bártou. Ten nyní navrhuje uspořádat petiční akci, aby vedení města respektovalo názory odborníků. Podle nich by se mohla silnice na Roudné vybudovat až po stavbě obou obchvatů Plzně - tedy západního kolem Skvrňan a východního ze Slovan přes Jateční kolem Boleváku.

Vykupování pozemků pro obchvat Roudné ještě nezačalo

Kritici projektu nové silnice přes Roudnou už roky tvrdí, že okružní komunikace jsou pro spojení Severního předměstí se zbývajícími částmi Plzně mnohem důležitější.

Například architekt Petr Domanický zdůrazňuje, že obchvat Roudné by byl jen další silnicí přivádějící tisíce aut do středu Plzně.

Pro stavbu obchvatu Roudné se zatím nezačaly vykupovat pozemky. Právě při jejich zajišťování však město zřejmě narazí na největší odpor obyvatel Roudné. Někteří totiž nechtějí pozemky prodat za žádnou cenu, a tak není vyloučeno, že by město muselo vyvlastňovat.

A v jaké fázi je příprava silnice na Roudné? "Pro současnou variantu trasy je zpracována dokumentace EIA na posouzení vlivu stavby na životní prostředí a zpracovává se dokumentace pro územní rozhodnutí," uvedl Ondřej Prokop z odboru investic plzeňského magistrátu.

Ten předpokládá, že územní rozhodnutí by mohlo být vydáno v červnu příštího roku, stavební povolení pak v prosinci 2015. To je ale s ohledem na množství vlastníků pozemků dost optimistický scénář.

Plánovaný obchvat Roudné má propojit Rychtářku (červený bod) a fakultní nemocnici na Lochotíně (zelený bod).

Plánovaný obchvat Roudné má propojit Rychtářku (červený bod) a fakultní nemocnici na Lochotíně (zelený bod).





Hlavní zprávy

Ovesné košíčky plněné jogurtem
Ovesné košíčky plněné jogurtem

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.