Nemocnice pořídila nové přístroje za 60 milionů korun, 85 procent nákladů uhradila Evropská unie. Na snímku přednosta neurochirurgické kliniky Jiří Polívka.

Nemocnice pořídila nové přístroje za 60 milionů korun, 85 procent nákladů uhradila Evropská unie. Na snímku přednosta neurochirurgické kliniky Jiří Polívka. | foto: Jitka Kubíková Šrámková, MF DNES

Nemocnice zbrojí proti mrtvici. Přístroje zlepší diagnostiku i operace

  • 0
Nové vybavení pro boj s cévními mozkovými příhodami nakoupila neurologická klinika Fakultní nemocnice v Plzni. Za 60 milionů pořídila desítky přístrojů pro zlepšení diagnostiky a zvýšení kvality operací například mozkových výdutí nebo nedokrvení mozku.

"Problém, s kterým zápasíme a s nímž nikdy nedoženeme internisty nebo kardiology, je, že mozek není sval. Doba jeho nedokrevnosti tedy nemůže být tak dlouhá jako u srdečního infarktu," posteskl si primář neurochirurgie FN v Plzni Vladimír Přibáň.

Lékaři pak mají velmi málo času na to, aby postiženou cévu zprůchodnili a dosáhli opětovného fungování postižené části mozku.

Podle přednosty neurochirurgické kliniky Jiřího Polívky se sice díky osvětě lidé dostávají do nemocnice dříve než před lety, problémy ale přetrvávají hlavně u seniorů.

"Problém je, že cévní mozkové příhody většinou nebolí. Projevují se tím, že člověk má poruchu pohyblivosti, často přestane i mluvit. Na problém je zaděláno, když člověk ochrne, je někde sám a nemůže se zvednout, zavolat si pomoc," přibližuje Polívka.

Případů, kdy nemocní nemohou přijet včas, je i v západních zemích odhadem třetina. V Česku je to ještě o zhruba deset procent víc. "Jde o pozůstatek minulého režimu, starší generace má u nás totiž stále pocit, že se o ně systém určitým způsobem postará," vysvětlil přednosta.

Jak dále připomněl, v Česku postihne cévní mozková příhoda asi 300 lidí na 100 tisíc obyvatel ročně, což je až o polovinu více než ve vyspělých zemích Evropy. V Plzeňském kraji je takových případů ročně přes 1 700.

V Česku je nyní registrováno na 16 tisíc lidí s iktem. Až 86 procent z nich trpí vysokým krevním tlakem, velké procento má i další rizikové faktory - cukrovku, problémy se srdcem nebo jsou kuřáci.

Plzeňské centrum provádí ročně na 200 trombolýz

"Naprostou většinu cévních mozkových příhod, až čtyři pětiny, představují ischemické poruchy, tedy nedokrvení mozku. Ucpe se nějaká céva, nedokrví se mozek a tím se může částečně poškodit," uvedl Polívka.

Zhruba pětinu všech cévních mozkových příhod představuje krvácení, kdy například praskne céva či aneurysma (výduť).

Při nedokrvení mozku se lékaři rozhodují pro druh léčby podle nálezu a hlavně podle času od vzniku stavu.

"Cílem je, aby co nejvíce pacientů mohlo podstoupit trombolýzu," řekl Jiří Polívka. To znamená, že nejdéle do 4,5 hodiny po vzniku příhody lékaři podají pacientovi lék, který je schopný rozpustit cévní uzávěru v mozku.

Plzeňské centrum má v ČR nejvyšší podíl takto léčených pacientů - provede kolem 200 trombolýz ročně. Letos za první pololetí je to téměř 25 procent pacientů s akutními ikty.