Světově uznávaný dětský neurolog Václav Vojta.

Světově uznávaný dětský neurolog Václav Vojta. | foto: ČTK

Neurolog Vojta uzdravil tisíce dětí, uznání ale dosáhl až v emigraci

  • 23
Světoznámý lékař Václav Vojta, od jehož narození právě uplynulo sto let, vracel zdraví dětem s mozkovou obrnou. Kromě úspěchů ale zažil i nátlak komunistů a od roku 1968 žil v Mnichově. Slavného rodáka z Mokrosuk na Klatovsku bude připomínat busta.

Základy Vojtovy metody vznikly v 50. letech minulého století na neurologické klinice v Praze, kde tehdy vědec pracoval. Bylo ale třeba teorii vyzkoušet v praxi.

Prof. MUDr. Václav Vojta

(12. 7. 1917 - 12. 9. 2000)

  • Světoznámý dětský neurolog objevil reflexní metodu diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Vojtova metoda, čili metoda reflexní lokomoce, je soubor cvičení používaných k léčbě psychických a tělesných poruch u dětí i dospělých.
  • Byl nositelem státních a odborných vyznamenání i řady akademických titulů. V roce 1974 mu byla například udělena Cena Heinricha Heineho, nejvyšší vyznamenání Německé ortopedické společnosti. Byl nositelem Spolkového kříže za zásluhy, v roce 2000 získal od Václava Havla medaili Za zásluhy in memoriam.
  • V práci svého otce a v propagaci Vojtovy metody dnes pokračují i profesorovy děti Václav, Štěpán a Veronika.

„K tomu posloužil Vojtovi ústav pro postižené děti v Železnici u Jičína. Tam lékař každých čtrnáct dní jezdil na víkend, a to po několik let. I když mu zprvu mnoho kolegů nevěřilo a vůči nové teorii byli skeptičtí, v Železnici se dostavily úspěchy,“ popsal Václav Matějka, který je vzdáleným příbuzným profesora Vojty a napsal o něm seminární práci.

Se vzrůstajícím renomé začala ale sílit závist některých Vojtových spolupracovníků na klinice. Potřebovali důvod, jak se úspěšného kolegy zbavit.

Vojta se vždy hlásil ke katolickému vyznání a zároveň byl silný antikomunista. Někteří jeho kolegové využili těchto dvou tehdejších hendikepů a začali mu házet klacky pod nohy,“ uvádí Matějka. Nejprve přestal být Vojta odborným asistentem, později mu znemožnili vyučovat studenty.

V roce 1952 se komunistická Státní bezpečnost pokusila Vojtu donutit ke spolupráci. Zkoušeli na něj také najít kompromitující materiál. Po neúspěšném přesvědčování tlak na Vojtu na klinice ještě zesílil. Snad jen díky profesoru Kamilu Hennerovi, který nad ním držel ochrannou ruku, nebyl vyhozen.

V roce 1965 dostal Vojta pozvání, aby přednášel v Kolíně nad Rýnem v západním Německu a dostal výjezdní doložku. Komunisté nejspíš doufali, že nepohodlný nepřítel republiky v této zemi zůstane natrvalo a oni se tak zbaví nepříjemného kritika.

„Vojta se však tehdy vrátil, ještě vůbec nemyslel na emigraci. Během návštěvy si ale stačil vytvořit pár přátel, kteří mu hodně pomohli později, když z rodné země utíkal,“ uvedl Matějka.

Po okupaci Československa v roce 1968 utekl Vojta s manželkou i třemi dětmi do Německa. Až do konce života zůstal v Mnichově, kde pokračoval ve své praxi, přednášel po celém světě a vychoval řadu následovníků.

V emigraci se stal uznávaným a bohatým lékařem. Do České republiky se natrvalo nikdy nevrátil.

V Mokrosukách, kde se Václav Vojta narodil, žije stále mnoho jeho příbuzných. „Jsme na něj moc hrdí,“ říká o svém prastrýci šestačtyřicetiletý Václav Vojta.

Na slavného příbuzného se ho prý stále lidé ptají. „I přes to, co dokázal a kolik dětí po celém světě uzdravil, byl velmi skromný,“ podotkl Vojta. Obyvatelé Mokrosuk chtějí v obci na počest svého slavného rodáka instalovat jeho bustu.