Soudce domažlického soudu Jan Švígler vysvětlil, že obžalovaný sice byl schopen zraněné matce zavolat záchranku, ale protože mu řekla, že si to nepřeje, splnil její pokyn.
„Znalkyně to vyjádřila tak, že byl celý život zvyklý poslouchat maminku, a co řekla, to platilo. On takovým způsobem uvažoval, byl zvyklý takto myslet, bylo by nespravedlivé ho v takové situaci odsoudit,“ uvedl Švígler.
Dodal, že obžalovaný nebyl trestně odpovědný pro nepříčetnost. „Vyplynulo to ze znaleckého posudku,“ řekl soudce.
Znalkyně mimo jiné v posudku navrhla, aby byla obžalovanému omezena svéprávnost, aby měl opatrovníka.
„Když jsem věc zkoumal, ještě než jsem nařídil hlavní líčení, jsem dal podnět soudu, aby takové řízení bylo zahájeno,“ podotkl Švígler. Verdikt soudu je pravomocný.
Čtyřiasedmdesátiletá žena, která byla dlouhodobě nemocná a špatně se pohybovala, nešťastně upadla na začátku roku 2016. V koupelně na sebe strhla porcelánové umyvadlo a zůstala ležet na podlaze, kde ji syn našel.
Podle spisu jí ale nezajistil lékařské ošetření, jen ji uložil do postele a po dvou dnech ji našel mrtvou.
