Největší nedostatek praktických lékařů bude podle prognóz v malých obcích, do kterých mladí doktoři nechtějí. Situaci by mohl vyřešit stát, kdyby zasáhl do vzdělávání budoucích praktiků, které je nyní finančně nákladné.
Jana Srbová, zástupkyně Sdružení praktických lékařů pro Klatovsko, má jasný názor. Vzdělávání mladých praktiků je těžko financovatelné, proto se oboru chce věnovat jen málo lidí.
Srbová odhaduje, že na Klatovsku je průměrný věk těchto lékařů 53 let. Ještě horší situace je na Domažlicku, kde jsou přibližně dvě třetiny praktiků v důchodovém věku.
"Třeba v Horšovském Týně pracuje sedmdesátiletá lékařka, která nemá praxi komu předat," říká Věra Ghattasová ze Sdružení praktických lékařů pro Domažlicko.
"Když absolvent řekne, že chce dělat praktika, tak ho v nemocnici nikdo nezaměstná, protože je pro ně neperspektivní, ale on přitom potřebuje v nemocnici absolvovat takzvané vzdělávací kolečko," líčí Srbová, která ordinuje v Chudenicích.
Jednou z cest podle ní je najít si praktika, který absolventa zaměstná. "Když bude mít štěstí, tak na tohoto zaměstnance dostane státní dotaci na takzvané rezidenční místo, která byla loni 28 tisíc korun. Z těchto peněz ale musí lékař zaplatit stáž absolventa v nemocnici. Například v klatovské se platí 350 korun za den a plat lékaře. Když lékař chce, aby absolvent neživořil, tak musí ještě doplácet ze svého," doplňuje Srbová.
Šance, že by státem zřizované fakultní nemocnice poskytovaly praxe budoucím praktickým lékařům zdarma, je podle ministerstva nulová. "Protože přijetím školence na pracoviště má zařízení určité náklady, jako je pojištění, ochranný oděv či pomůcky," vysvětluje mluvčí Štěpánka Čechová.
Praktičtí lékaři přitom argumentují, že většina státních peněz putuje do nemocnic, ale ani koruna do primární sféry. "Přitom většina pacientů prochází přes praktiky. Je to pro stát levnější, než kdyby šli do nemocnice," připomíná Ghattasová.
Sdružení vyjednalo, že banka absolventům půjčí peníze
Zkušený praktik podle Srbové dokáže dobrou diagnostikou ušetřit státu peníze za nemocniční péči. "Když udělám například EKG, tak ušetřím pacientovi cestu do nemocnice a státu peníze, protože vyšetření v nemocnici by bylo o hodně dražší," popisuje Srbová.
Nejhůře jsou na tom podle Ghattasové dětští praktičtí lékaři, protože dětí ubývá. "Pediatři mají v kartotéce jen zdravé mladé lidi, tím pádem se na malé obci, kde je dětí ještě méně než ve městě, neuživí," připomíná Ghattasová.
Ta míní, že část pediatrů časem skončí a lidé budou muset dojíždět do vzdálenějších obcí či měst. "Do několika let navíc nebude mít čtvrtina lidí svého praktického lékaře. Přibývá starších lidí, kteří potřebují víc ošetření, ale zájem dělat praktiky je minimální," říká Ghattasová.
Světlem na konci tunelu je podle ní aktivita Sdružení praktických lékařů, které vyjednalo s jednou z bank, že bude absolventům půjčovat peníze, když budou chtít dělat praktiky. To totiž znamená nejen absolvovat tříletou praxi, ale i odkoupit ordinaci. A její cena se pohybuje kolem milionu korun - podle počtu pacientů.
