"Stezky byly vybudovány za peníze získané původně na obnovení historické lávkové cesty. Tu nám bohužel ani po tříletých peripetiích nepovolila správa chráněné krajinné oblasti," vysvětlil starosta Železné Rudy Michal Šnebergr, který si od vybudování naučných stezek slibuje další příliv turistů.
Na stezce Historie obce Špičák se zájemci vydají z města na Špičácké sedlo a přes sportovní areál Špičák zpět do výchozího bodu. Na trase dlouhé 6,8 kilometru je šestnáct zastavení, kde se návštěvníci dovědí třeba to, že Špičák, který je dnes součástí Železné Rudy, byl i samostatnou obcí s vlastní poštou.
Zjistí také, že na Špičáku i na sedle Rozvodí se v počátcích osídlení dolovala železná ruda. Absolutním přelomem v rozvoji turistiky na Železnorudsku byla stavba železnice. Proto stezka informuje o stavbě nejobtížnější části trati - Špičáckého tunelu.
Ruda byla nejopevněnějším městem
Stezka o železné oponě je rozdělená na dvě části. Červeně značená část vede kolem šesti bunkrů a osmi zastavení přes Belveder, zeleně značená zavede zájemce přes Debrník do bývalého hraničního pásma.
Návštěvníci se dovědí třeba to, že v letech 1953 až 1964 bylo mezi Alžbětínem a Rudou vybudováno 50 objektů polní obrany. Díky tomu byla Ruda nejvíce opevněným městem v západním pohraničí. Vznikly i tisíce důmyslně ukrytých bunkrů, které měly zastavit nápor tehdejšího západního nepřítele a umožnit následné přenesení konfliktu do Německa.
Nejnáročnější 36 kilometrů dlouhá sklářská stezka, která zavede návštěvníky do blízkosti lávkové cesty a do Gerlovy Huti, zase připomene bohatou tradici sklářství v regionu.
Železná Ruda ve svém okolí otevřela tři nové naučné stezky.
