Jeden z mnoha psů, které vycvičili v Pomocných tlapkách, pomáhá Janu Vaňkovi

Jeden z mnoha psů, které vycvičili v Pomocných tlapkách, pomáhá Janu Vaňkovi | foto: MF DNES

Nadšenci z Plzeňska se v USA inspirovali k výchově asistenčních psů. Už jich mají přes sto

  • 0
Organizace Pomocné tlapky, která v Oseku na Rokycansku cvičí asistenční psy pro zdravotně postižené, slaví desáté výročí svého založení. Za tu dobu vychovali už více než sto retrívrů, kteří pomáhají lidem s handicapem usnadňovat život.

U zrodu nápadu vychovávat asistenční psy stály v devadesátých letech rodiny Pirnerových a Tomášů. "Chováme retrívry už pětadvacet let, Pirnerovi o trochu méně. A my už přes dvacet roků cvičíme slepecké psy," říká Olga Tomášů z Oseku u Rokycan.

Pomocné tlapky

Vznikly v únoru 2001, za deset let organizace vycvičila 113 asistenčních psů.

Psy předává především postiženým lidem upoutaným na invalidní vozík, nevidomým a lidem s kombinovaným postižením.

Zájemci za psa neplatí, uhradí pouze náklady na pobyt a stravu během secvičování a rekondic, náklady na zkoušky a po převzetí psa veterinární péči. Výcvik asistenčního psa trvá zhruba půl roku.

Pomocné tlapky cvičí výhradně retrívry - labradorské a zlaté - s průkazem původu. Čekací doba na asistenčního psa je přibližně 18 měsíců.

Více informací www.pomocnetlapky.cz

Chovatelka tvrdí, že pokud člověk s retrívrem žije, rychle zjistí jaké má vlohy pro pomoc lidem.

"Pokud vám upadne tužka, ani mu leckdy nemusíte nic říkat a on vám ji podá. On prostě chce být užitečný," usmívá se Olga Tomášů.

V devadesátých letech se Tomášů začali zajímat o to, jak se asistenční psi vychovávají. A ukázalo se, že to tehdy nikdo v Česku nedělal. Jak na to si tedy zjišťovali s pomocí přítelkyně v Americe.

"Manžel to začal zkoušet. Z Ameriky jsme získali o asistenčních psech záznam na kazetě. Dostali jsme se do televizního vysílání a ozvali se první zájemci,“ popisuje Olga Tomášů. Chovatelé pak zanedlouho založili Pomocné tlapky a díky příspěvkům od sponzorů a dotacím různých institucí vybudovali dnes už velmi dobře zavedenou organizaci.

Chovatelka upozorňuje, že ne každý zájemce asistenčního psa získá. Žadatelé musí například  projít pohovory, kterých se účastní i psycholog a fyzioterapeut. "Nakonec všichni dáme hlavy dohromady a řekneme, jestli klient může psa dostat. Pokud by hrozilo, že se s ním bude špatně snášet nebo že o psa nebude dobře postaráno, tak to možné není," říká Olga Tomášů.

Soužití klienta a asistenčního psa začíná ve středisku Exodus v Třemošné, kde si na sebe zvykají. A i když pes odejde k novému pánovi, zhruba po roce a půl se do Pomocných tlapek na čas vrátí. "A my kontrolujeme, jestli pracuje i jaké má podmínky k životu a zda je v pořádku," říká Olga Tomášů.