Předseda rybářské organizace ve Kdyni na Domažlicku Josef Praštil prochází...

Předseda rybářské organizace ve Kdyni na Domažlicku Josef Praštil prochází okolo Chalupského potoka, který až do výše dvou metrů přehrazují bobři. Nad hrází se voda rozlévá do luk, ale chovným rybníkům o pár set metrů níže chybí voda. (11. srpna 2015) | foto: Martin Polívka, MAFRA

Bobrovi rybník nevypustíte, stýskají si hospodáři. Úřad povolil odstřel

  • 14
Úředníci v Plzeňském kraji začali v některých lokalitách povolovat odstřely bobrů evropských. Hlodavci, kteří jsou na seznamu silně ohrožených druhů, totiž v regionu způsobují velké škody. Plošné odstřely však zatím možné nejsou.

„V Bělé nad Radbuzou bobři zahradili potok, přišla sprška, potok se rozlil a rozebral tam kus silnice. Škoda byla několik milionů korun,“ líčí jednu ze zkušeností Jaroslav Vogl, hospodář Západočeského rybářského svazu v Plzni. Je přesvědčený, že zásahy státu proti bobrům jsou nedostatečné. V regionu přitom žijí stovky těchto velkých hlodavců.

„I když je populace bobra poměrně prosperující, zvyšující se, my ho pořád musíme považovat za silně ohroženého živočicha a nemůžeme povolovat plošné odstřely. Je třeba posoudit míru ochrany bobra a míru rizika plynoucí z jeho přítomnosti,“ uvedl Jan Kroupar, vedoucí oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Příkladem, kdy by státní správa s povolením odstřelu neváhala, je rybník nad obcí, u kterého se přičiněním bobra protrhne hráz a hrozí zaplavení obce a ohrožení lidských životů.

Odstřel byl podle Kroupara zatím povolen na rybnících na Tachovsku a na Horšovskotýnsku celkem v pěti lokalitách. „Postupně totiž škody narůstají tím, jak bobr osidluje velké rybniční soustavy. V těchto případech je pak nebezpečí akutní, a proto tam odstřel povolujeme. Zatím byl povolen v řádech jednotek kusů,“ uvedl Kroupar.

V současné době podle něj kraj jedná s Klatovským rybářstvím, které požádalo o odstřel na několika rybnících na Tachovsku. Krajský úřad také chystá opatření, které by nahradilo individuální výjimky, jejichž prostřednictvím se mohou bobrům bořit hráze. I ty jsou totiž chráněné.

„Opatření by mělo umožnit zásah v případě, že bobr ohrožuje veřejnou infrastrukturu, třeba vyústění čistírny odpadních vod nebo výpusti kanalizace. Někdy vzniká nebezpečí na mostech pod železnicí i pod silnicemi třetí třídy. Prioritou je nejen ochrana životů, ale i ochrana majetku jako v případě Klatovského rybářství. Pak je to na individuálním posouzení,“ vysvětlil Kroupar.

Podle Vogla jsou nejhorší škody na rybnících a potocích. „Protože nám to znemožňuje odchovávat ryby i rybí násadu. Když jsme ale chtěli bobry přemístit, zástupci životního prostředí to nedovolili. Prý proto, že jsme v evropsky významné lokalitě Kateřinský potok, tedy na území CHKO, kde je přemísťování nebo odstřel bobrů nemyslitelný,“ popsal Vogl.

Odchyt bobra není podle Kroupara správná cesta, protože vzniká problém, kam s ním. „Nikdo si ho totiž dobrovolně do své blízkosti neumístí,“ uvedl Kroupar.

Podle Jaroslava Vogla je boj s bobry opravdu tvrdý. „Když chceme rybník vypustit, bobr ucpe výpusť. Když zjistí, že voda ubývá, ucpe ji opravdu dokonale. Bobři jsou neobyčejně chytří, akční a pracovití. To je až neskutečné, co dokážou. Přes výpusť dokážou navrstvit homoli vysokou klidně tři metry, klacky proloží blátem a kameny a neprodyšně odtok z rybníku uzavřou,“ líčí Vogl.

Připomněl, že pro rybáře jsou nedosažitelné dotace, které na zahlazení škod stát nabízí. Podmínkou je totiž finanční spoluúčast, na kterou rybářský svaz nemá peníze.