Muzeum knihtisku v Plzni ukazuje i cenné sto let staré sazečské hnízdo

  • 0
Plzeň má od středy zřejmě nejucelenější expozici zaměřenou na dějiny tisku. V blízkosti zimního stadionu totiž vzniklo Muzeum knihtisku a knihy, které bude pro veřejnost otevřené od 1. června. Nejstarším exponátem je tiskařský stroj Intertype z roku 1928.

„Chceme tím připomenout, že Plzeň byla kulturní už v 15. století. V roce 1476 zde byla vytištěna první kniha na území českých zemí, a to Arnoštova statuta,“ připomněl Ota Rubner, majitel vydavatelství NAVA, v jehož prostorách muzeum vzniklo.

Otevírací doba

Muzeum bude otevřené od pondělí do soboty, ve všední dny od 9 hodin do 16 hodin, kdy vyjde poslední prohlídka, v sobotu pak od 10 do 14 hodin. Expozicí bude provázet zkušený pracovník, předpokládá se, že výklad potrvá zhruba hodinu. Vstupné pro dospělé bude 90 korun. Vchod se nachází v Plovární ulici.

Ještě do konce 15. století se v Plzni otevřelo několik tiskařských dílen, další vznikaly ve Vimperku, v Kutné Hoře a v Praze.

Rubner pro expozici využil stroje, které se v tiskárně dlouhé roky využívaly. „Když jsme převáděli tiskárnu na ofset, nechal jsem tady všechny stroje a další jsem nakoupil,“ sdělil.

Mezi zvlášť cenné řadí sazečské hnízdo staré sto let či tiskařský stroj Intertype z roku 1928, který je vůbec nejstarším exponátem. „Máme tady i provozuschopný knihtiskový rychlolis Viktorka 1820 ze sedmdesátých let,“ připomněl Rubner s tím, že k vidění jsou také knihtiskařské stroje příklopové i šicí stroje na zpracování vazeb.

K vidění je podle něj kompletní knihtisková tvorba - od ruční sazby, přes sazbu řádkovou až po monotyp. Z knih vystavuje muzeum mimo jiné tři makety velmi starých prvotisků.

Do budoucna chce muzeum získat také razicí stroj Heidelberg Cylinder a plánuje, že vyrobí repliku prvního dřevěného Gutenbergova lisu.

Zajímavým doplňkem je možnost nahlédnout i do moderního provozu tiskárny, kam je vidět z prvního patra muzea. „Tam uvidíte nejmodernější ofsetový stroj,“ uvedl Rubner.

Stavba Muzea knihtisku a knihy vyšla na 15 milionů korun, z 80 procent ji podpořil program ROP Jihozápad.