Sběratelka Jana Pechmannová z Nýřan má doma stovky panenek i dalších hraček.

Sběratelka Jana Pechmannová z Nýřan má doma stovky panenek i dalších hraček. | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Na začátku bylo miminko Petřík a panenka, teď má sběratelka muzeum

  • 0
Nebývalý zájem návštěvníků teď zažívá Muzeum hraček v Nýřanech na Plzeňsku. Podle jeho majitelky Jany Pechmannové to způsobila reportáž v televizním pořadu Toulavá kamera. Lidé teď sběratelce posílají nové hračky do expozice, jiní ji zase žádají o rady, jak hračky opravovat.

První dva dny po odvysílání reportáže prý Jana Pechmannová nedělala nic jiného, než vyřizovala telefony. „Nejvíce mě potěšilo, že hodně lidí, chce věnovat do muzea své hračky, které mají doma. Jde hlavně o starší lidi, kteří nechtějí, aby se věci, které je provázely dětstvím, po jejich smrti třeba vyhodily. Další lidé zase nacházejí při rekonstrukcích domů hračky po svých rodičích,“ konstatuje sběratelka.

Zatím pro muzeum získala čtyři nové panenky. „Každá z nich je typově jiná. Jednu už jsem restaurovala. A také jsem dostala moc hezký starý pokojíček. Ten už jsem taky opravila.“

Při restaurování se sběratelka snaží neprovádět příliš velké zásahy. „Nechci setřít punc doby. V některých případech, kdy jsou hračky ve velmi špatném stavu, je ale třeba provést rozsáhlejší úpravy. Občas se mi do rukou dostanou panenky, které mají třeba rozpadlý obličejík. Jsou to spíš takové puzzlíky. Takové případy jsou nejsložitější,“ říká Pechmannová.

Panenky začala sbírat zhruba před deseti lety. „V dětství mojí první panenkou bylo miminko Petřík a pak krásná kloubová panenka s porcelánovou hlavičkou, velice vzácná. Jmenovala se Simonka. Získala jsem ji od rodinné přítelkyně, z rodiny tehdejšího továrníka na nábytek. Tato hodná paní neměla děti a byl to můj doslova poklad a mám jí dodnes,“ říká.

To byl vlastně nepatrný základ nynější sbírky. Po roce 1989 a otevření hranic se sběratelka nejprve zaměřovala právě na porcelánové panenky především německé výroby. Nejsou to starožitné panenky, ale jsou velice krásné.

Po objevení realistických panenek přidala do sbírky i tyto a pak hlavně takzvaná rebornová miminka. Ta ji okouzlila svojí krásou. „Vypadají opravdu jako živá. Mají vpichované vlásky, většinou skleněná očička, jsou vyváženy do váhy skutečných miminek,“ vysvětluje Pechmannová.

Tato miminka se vyrábějí v limitovaných edicích. Každý reborn je originál. „Ženy - rebornistky, které je malují a sestavují do konečných podob, do těchto panenek dávají svůj cit, svou duši. Důležité je jejich malování. Někdy se používá až deset vrstev barev, které se postupně zapékají,“ doplnila.

Sběratelka tyto panenky nejprve kupovala v aukcích hlavně z Austrálie, USA a Anglie. „Když jsem zjistila, že i u nás jsou perfektní rebornistky na světové úrovni, pořizovala jsem si panenky i od nich“.

Muzeum hraček má Jana Pechmannová v osmi místnostech, které jsou naplněné nejen panenkami, ale také kočárky, pokojíčky, autíčky, mašinkami nebo plyšovými medvědy. Jednou z největších rarit sbírky je anglická postýlka se židličkou, která pochází asi z poloviny 18. století.