Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ze slavného Bárty zbyl jen úlomek, teď je součástí výstavy o zvonařství

  8:37aktualizováno  8:37
Muzeum církevního umění v Plzni hostí výstavu, která mapuje dějiny regionálního zvonařství. Návštěvníci uvidí osm sádrových odlitků zvonů, které zhotovili muzejníci zhruba před sto lety, ještě předtím, než byly zvony zrekvírovány. Součástí výstavy jsou také dva originální zvony z 18. století.

Výstava věnovaná plzeňskému zvonařství představuje dva originální zvony i sádrové odlitky. Ty díky speciálnímu nátěru vypadají jako kovové. | foto: Martin Polívka, MAFRA

Stovky zvonů v západních Čechách potkal na počátku dvacátého století smutný osud. Byly zrekvírovány a ze zvonic nadobro zmizely. Plzeň však byla v rámci celého Rakouska-Uherska v jednom ohledu unikátní.

Zdejším muzejníkům nebyl osud zvonů lhostejný a na přelomu let 1916 a 1917 pořídili jejich rozsáhlou dokumentaci.

„Kromě jejich popisu a pořízení fotografií stihli udělat také několik odlitků,“ upozorňuje kurátor výstavy Obrazy z dějin plzeňského zvonařství Luděk Krčmář.

Shromaždiště zvonů pocházejících z celé oblasti západních Čech bylo na plzeňském vlakovém nádraží, odkud putovaly dále do Rakouska-Uherska. Tam se z nich vyrábělo především střelivo.

V muzeu jsou k vidění dva originální, menší zvony, které rekvizici unikly pravděpodobně díky tomu, že v době první světové války už nesloužily svému účelu. Pocházejí z let 1747 a 1734.

„U jednoho z nich se domníváme, na základě výsledků našeho výzkumu, že mohl pocházet z původní latinské školy, která stávala u kostela svatého Bartoloměje,“ říká Krčmář s tím, že autoři jsou neznámí.

A kromě nich se tu prezentuje právě osm sádrových odlitků zabavených zvonů, které díky speciálnímu nátěru vypadají jako kovové.

„Záměrně jsme na výstavu vybírali zvony, které byly dělané plzeňskými zvonaři, například rodem Pernerů,“ konstatuje Luděk Krčmář.

Připomíná, že pouze jeden z nich zvonil v Plzni, a to v kostele svaté Anny. Jinak to bylo na dalších místech regionu. Ten největší pocházel z Kožlan, vyroben byl roku 1769.

Podle Krčmáře jsou však největší cenností, alespoň z pohledu muzejníka, úlomky vystavené v jedné z vitrín. „Ty jsou velmi těžké. Zajímavé jsou tím, že se jedná pravděpodobně o jediné zachované úlomky původních zvonů zrekvírovaných během druhé světové války, včetně jednoho úlomku slavného zvonu Bartoloměje, lidově zvaného Bárty. Víc se nám z něj nezachovalo,“ podotkl Luděk Krčmář.

Textová část výstavy pak představuje dějiny zvonařství v Plzni od středověku až po nedávnou současnost. Návštěvníci se mohou seznámit s významnými plzeňskými zvonaři i osudy známých plzeňských zvonů.

Kromě části souboru odlitků a fotografií zvonů zrekvírovaných za 1. světové války tu jsou k vidění i další zajímavé předměty týkající se zvonařství ze sbírek Západočeského muzea v Plzni.

„V jedné vitríně máme originál formy na zvony, které byly dělány v současné době,“ vyzdvihuje Krčmář a odkazuje tím k návratu zvonů do věže plzeňské katedrály. Díky veřejné sbírce se kompletní sada zvonů vrátila na věž na konci loňského roku, poprvé všechny zvonily v lednu.

Výstava potrvá do 1. listopadu, součástí doprovodného programu je i přednáška nazvaná „Rekvizice zvonů za 1. světové války v Plzni“. Uskuteční se 1. října od 17 hodin.

Nové plzeňské zvony. Od výroby až po instalaci (27. března 2015)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plzeňský výčepní Miroslav Štych vyhrál soutěž Pilsner Urquell Master Bartender....
Nejlepší výčepní Česka i Slovenska pozná plzeňský ležák i poslepu

Poprvé za dvanáct let existence soutěže Pilsner Urquell Master Bartender zvítězil výčepní z Plzně. Miroslav Štych se jí zúčastnil už počtvrté, v degustaci pěti...  celý článek

Umělec Adam Kovalčík soutěž vyhrál s návrhem, na němž silueta svatého Jana...
Nepomučtí půjdou k referendu kvůli světci a palmě na kruhovém objezdu

Bouřlivou diskuzi vyvolal v Nepomuku na Plzeňsku nápad umístit na kruhový objezd siluetu svatého Jana Nepomuckého. Návrh umělce Adama Kovalčíka, který zvítězil...  celý článek

Tomáš Němec z Městských lesů Horažďovice ukazuje škody, které kůrovec napáchal...
Podhůří Šumavy postihla kůrovcová kalamita, padne přes sto tisíc stromů

Kůrovec v posledních měsících ve velkém napadá zejména lesy na Domažlicku, v okolí Klatov a Horažďovic. Hajní a správci lesů teď označují napadené stromy,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.