Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z ruiny se stalo pohádkové místo. Šumavský Mouřenec si lidé zamilovali

  8:39aktualizováno  8:39
Kostel svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Klatovsku uspěl v anketě o nejlepší proměny zanedbaných míst. Objekt, který byl před pětadvaceti roky ruinou, se proměnil v malebné místo vyhledávané turisty i filmaři.

Kostelík v Mouřenci, pro jeho malebnost si ho vybrali filmaři pro pohádku Anděl Páně | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Veřejnost i odborníci v soutěži nazvané „Má vlast cestami proměn“ vybírali nejzdařilejší proměny zanedbaných míst a sídel v krajině, z nichž se staly, většinou díky úsilí místních nadšenců, důstojné objekty s užitečným využitím.

Církevní stavba obdržela dvě ocenění. O jednom rozhodovala odborná porota, o druhém veřejnost prostřednictvím internetového hlasování. Mezi 112 přihlášenými získal Mouřenec téměř 39 procent všech hlasů.

Fresky na stěnách kostela svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Šumavě.

Fresky na stěnách kostela svatého Mořice na Mouřenci u Annína na Šumavě

„Požádali jsme o podporu naše fanoušky na Facebooku a také prostřednictvím e-mailu. Že ale dostane Mouřenec tolik hlasů, to jsme nečekali. Je to úžasná zpráva a poděkování pro německý Podpůrný spolek sv. Mořice, pro všechny německé rodáky a další lidi, kteří zničenému Mouřenci pomohli vstát z popela a vdechují mu život,“ říká Lukáš Milota z českého spolku Přátelé Mouřence, který o kostel v současnosti pečuje.

Stejný názor jako laická veřejnost měli i odborníci. „Cenu odborné poroty dostávají ty proměny, které mají být příkladem pro ostatní,“ vysvětlila ředitelka pořádající asociace Entente Florale Drahomíra Kolmanová.

Svatý Mořic je druhým nejstarším kostelem v jihozápadních Čechách. Dříve vznikl pouze ten v Albrechticích. Historie Mouřence sahá do doby, kdy se na Šumavě těžilo zlato, vedly tudy významné obchodní cesty a do regionu přicházeli první křesťané.

Současná stavba pochází z období kolem roku 1220. Po odsunu sudetských Němců a po následném nástupu komunistického režimu totiž nastala její devastace.

Od roku 1991, kdy začaly opravy, prošel kostel na Mouřenci ohromnou proměnou. Z ruiny se stal jednou ze šumavských atrakcí, která od roku 2011 láká návštěvníky na prohlídky.

Kromě renovace fasády objektu bylo důležité zejména restaurování vzácných fresek pocházejících ze 14. a 16. století. Našly se v roce 1993 a brzy poté je opravila akademická malířka a restaurátorka Miroslava Houšťová. V letech 1991 až 1993 se také uskutečnila kompletní rekonstrukce objektu.

Kostelík s kostnicí, kde bývaly v minulosti uloženy ostatky stovek lidí, si získal popularitu rovněž tím, že zde režisér Jiří Strach natáčel část pohádky Anděl Páně i pohádku Tři životy.

Trailer k filmu Anděl Páně 2





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Plzeňský kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat
Soud projednává pokus o vraždu na ubytovně. Obžalovaný je Rumun

Krajský soud v Plzni otevřel případ pokusu o vraždu, který se stal v březnu na ubytovně v Domažlicích. Podle obžaloby tam Rumun Mihai Sergiu Sandor nožem...  celý článek

Tratí projížděly i tanky 734, obrněné vozy a další těžká vojenská technika....
VIDEO: Tanky zápolily s bahnem, mezi nimi i ten z filmu Hlídač č. 47

U vojenského muzea v Rokycanech se v sobotu návštěvníkům představily repliky legendárních tanků. Armádní nadšenci vyjeli i s novým Pantherem, kterého si...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.