V rybí líhni v Borových Ladech končí výtěr nové generace mníka jednovousého. Z...

V rybí líhni v Borových Ladech končí výtěr nové generace mníka jednovousého. Z oplodněných jiker se v polovině března vylíhnou plůdky. Ty budou vysazeny do šumavských vodních toků. Na snímku vedoucí líhně Josef Šperl s mníkem. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Na Šumavě končí výtěr mníka. Plůdky z rybí líhně poputují do řek

  • 2
V rybí líhni v Borových Ladech na Prachaticku právě končí výtěr mníka jednovousého. Zařízení je jedním z mála v zemi, které se odchovem této naší jediné treskovité a vážně ohrožené ryby zabývá. Stovky tisíc oplozených jiker odtud poputují do šumavských řek.

Populace mníka jednovousého v šumavských řekách čítá několik tisíc ryb a pro rybáře zde platí speciální pravidla. Smí chytat jen na háčky bez protihrotu a metodou chyť a pusť.

"Jeden kilogram jikernaček mníka jednovousého má 600 až 800 tisíc jiker, které použijeme k odchovu. Momentálně máme osm milionů oplozených jiker, u kterých začíná období inkubace," popsal Josef Šperl, vedoucí rybí líhně v Borových Ladech.

Správci rybí líhně zachytí jikry do hustých sítí a potom je vloží do speciálních lahví, kterými protéká voda z potoka.

"V půlce března se vylíhne plůdek, který vysadíme do šumavských vod. Tím chceme jejich počet na území rezervace neustále navyšovat. Od doby, kdy mníka na Šumavě vysazujeme, se jeho počet minimálně zdvojnásobil," pochvaluje si Šperl.

Rybí líheň Správy Národního parku Šumava v Borových Ladech je nejvýše položenou u nás. Správa parku se ji snaží přiblížit veřejnosti.

"Pořádáme tu ročně stovky exkurzí. Líheň představuje typický aktivní přístup k ochraně šumavské přírody, kdy jen pasivně nepřihlížíme, ale pracujeme na zlepšení rybí obsádky šumavských řek. Těm navíc pomáháme revitalizací dříve nevhodně narovnaných potoků a tím nadále zlepšujeme podmínky pro ryby," komentuje ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

Rybí líheň

Mník jednovousý vyhledává úseky s dobře prokysličenou a čistou vodou. Čím je studenější, tím je to pro něj lepší, protože je aktivnější. Podle rybářů je v řekách velmi žádaný.

"Chová se v nich stejně jako liška v lese," doplňuje Šperl.

Na území Národního parku Šumava jsou čtyři rybářské revíry - Řasnice, Teplá a Studená Vltava a Křemelná, což představuje zhruba 35 kilometrů řek, kde se dá lovit.

Podle zarybňovacího plánu musí správci parku do těchto toků vypouštět pstruha potočního, lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou ryby, které do šumavských řek patří.

Původní druhy vysazují rybáři do řek už více než 15 let. V některých lokalitách od té doby vzrostl počet ryb až pětinásobně.

Rybáři si z národního parku mohou odnést pouze ryby, které do zdejších vod nepatří, třeba pstruha duhového, nebo dravé ryby, jako je štika, bolen nebo okoun.